Radiměř vs Morašice

Stejně jako minulý týden jsme s vidinou tří povinných tří bodů dojeli do Hradce nad Svitavou, ale pro větší výzvu jsme to natáhli až do Radiměře. Náš útok opět prošel obměnou, neboť Chmelík se musel stáhnout do obrany místo chybějícího V. Štancla. Na pravého beka byl mimo jiné poslán Hubáček za nemocného Tměje, ale kompletní výpis absencí by vydal na víc řádků, takže zůstaneme u toho, že na lavičce už zbyli jenom Kopecký s Vejrychem. Úvod zápasu moc fotbalu nepřinesl, když se výjimečně nečekalo na rozehrání po faulu, tak se hrálo převážně mezi vápny a ani jeden z týmů si nevytvořil žádnou vážnější šanci. Tu první měli domácí, když po zahraném přímém kopu ze strany nechala naše obrana na zadní tyči úplně osamoceného Trnečku, ale jeho hlavičku dokázal Špinar vyrazit na roh. Naši útočnou hru dirigoval Nádvorník, který svými pasy za obranu vybízel Válka na levé a Nováka na pravé straně. Prvně jmenovaného ale zradilo zpracování nebo zbrkle střílel z první, ten druhý nenašel odvahu k centru. Domácí poté zahrozili po rychlé akci, která vyústila ve střílený centr na zadní tyč, ale domácí hráč na míč nedosáhl. Po kombinaci se Skalou se na pravé straně objevil Nádvorník, po jeho přenesení vracel Válek pod sebe, ale Vopařilovi se míč zamotal pod nohy a z otočky nedokázal trefit prostor brány. Radiměř ještě s požehnáním pomezního zahrozila přihrávkou mezi obránce, ale Špinar stihl včas zmenšit domácímu útočníkovi střelecký úhel. Na konci poločasu se po pěkné kombinaci až z obrany dostal do dobré pozice za vápnem Klement, ale tomu se nechtělo vystřelit. Jakoby.

V kabině jsme dostali instrukce víc střílet a centrovat, protože obojího bylo od nás v prvním poločase žalostně málo, ale jak už to u nás bývá pomalu zvykem, museli jsme se po návratu z kabin nejdřív uvést na provozní teplotu. To tentokrát trvalo zhruba deset minut a ani jsme se při tom nemuseli úplně strachovat o výsledek, a pak přišla, odvážně řečeno, naše pasáž hry. Po Novákově probojování se do vápna domácích zůstal Skala na penaltě stát (h)ladem, Klementovi na vápně tentokrát nescházela odvaha, ale přesnost a Válek v dobré pozici na kraji vápna přestřelil. Kouskování hry, stoupající domácí tvrdost a nervozitu, zosobněnou pošťuchováním Chmelíka s domácím hráčem, z čistě označovacích důvodů mu říkejme Ondroušek, se nám podařilo přikrmit vedoucí brankou, když se po rohu dostal k odraženému míči jako první Chmelík, který nacentroval zpět „do ohně“ a Novák hlavou zajistil našemu týmu vedení. Domácí kapitán se poté ze stopera vysunul na hrot, čímž byla naše defenziva nucena zjednodušit hru, ale také se otevřelo více prostoru v zadních řadách domácích pro možné protiútoky. Do jednoho z nich se dostal Vejrych, který nacentroval míč na osamoceného Kopeckého, který ale svou vyhlášenou hlavou nemířil přesně. O chvíli později dostal náš matador šanci na reparát, když Skala před vápnem patičkou vyřadil dva hráče Radiměře ze hry, ale zvolil možnost nepřesné střely z první. Závěr zápasu přinesl až hysterickou snahu domácích využít nastoleného rozhodcovského metru, nicméně i tu spoustu odpískaných, i zdánlivých, faulů se nám podařilo přečkat, a tak si z Radiměře odvážíme těžkou výhru, nulu ve druhém po sobě jdoucím zápase a srdcaře Klementa s odřeným nosem.