Boršov vs Morašice

Do zápasu na hřišti posledního Boršova trenér zvolil rozestavení 3-4-3 s cílem, že musíme hrát jako by to bylo naposled a soupeře zaskočit presinkem a častou střelbou. Šanci v základu dostal po delší době Hubáček, ten však na hřišti vydržel necelé tři minuty, když si při prvním kontaktu s míčem po souboji s domácím hráčem poranil kotník. Boršov sázel na dlouhé nákopy, které naše obrana dokázala zastavovat před naším vápnem, někdy až ve vápně, a když už se soupeř dostal k zakončení, mířil naštěstí mimo bránu. Nervy trochu pocukal Štancl, když centrovaný míč pouštěl na penaltě za sebe v domnění, že za ním stojící Ondráček má lepší pozici k odvrácení nebezpečí, ale naštěstí s tím nepočítal ani nikdo z domácích. Naše útočné akce probíhaly především přes sklepávajícího Nováka na hrotu a následně po pravé straně, ale k vážnému ohrožení domácí brány to nevedlo. Po faulu na Nováka dostal možnost zahrát volný přímý kop Válek, který si všiml špatného postavení gólmana a obstřelením zdi na zadní tyč nás poslal do vedení. Další akce přicházely z levé strany, když Válek po rychlé rozehře našel ve vápně Chmelíka, kterého však zradilo zpracování. Následně Vít unikl po vybojovaném souboji podél lajny, pohrál si s obráncem, ale přihrávkou už spoluhráče nenašel. Gól však padnul na druhé straně, když domácí kapitán, i s přispěním naší neaktivity, vymetl šibenici Špinarovy klece střelou zpoza vápna. Chvíli poté jsme si oddychli, že nebudeme muset podruhé nuceně střídat, když se Burešova hlava připletla do cesty tvrdé Nádvorníkově střele, která dle autora střely mířila do kasy. Vedení nám před odchodem do kabin vrátil Válek, když se po faulu na Nádvorníka opět postavil k přímému kopu a poslal míč do horního růžku.

Druhý poločas poznamenal mírný, ale vytrvalý déšť. Hrálo se především na středu hřiště, kde docházelo ke spoustě soubojů, hra se přiostřovala a rozhodčí to odměnil několika kartami. S přibývajícím časem jsme začali mít problémy při práci s míčem, čímž jsme se dostali do defenzivy a řešení jednoduchými nákopy. Přesto jsme zahrozili my, když Válek propálil domácí blok a potřetí v zápase dostal míč do sítě, branka však nebyla uznána pro domnělý ofsajd našeho útočníka, který proběhl za domácí obranou a údajně bránil gólmanovi ve výhledu. Do velké šance se dostal soupeř, když standardku z půlky hřiště nechtěně prodloužil Chmelík za naši obranu, kde stál osamocený útočník, jehož střelu Špinar vyrazil před sebe, následnou dorážku dokázal ztlumit Válek a neposedný míč skryl do náruče rychle zvednutý Špinar. Na druhé straně Nádvorník jednou prováhal příležitost k zakončení, podruhé se místo kombinace vydal sám mezi dva obránce, kteří jeho postup zastavili. Navýšit vedení mohl Ondráček, ke kterému se dostal špatně odvrácený centr, ale na úrovni penalty levačkou přestřelil. V samotném závěru se nedomluvili Štancl s Ropkem při odkopu míče, druhý jmenovaný trefil prvně jmenovaného míčem do ruky a nabídli tak domácím přímý kop z nebezpečné pozice, ale domácí nenavázali na předchozí úspěšné pokusy Válka. Ještě, než před závěrečným hvizdem Špinar rozehrál míč od brány, neodpustil si Štěpán pár poznámek na adresu rozhodčího a po druhé žluté kartě se poroučel do sprch jen o pár vteřin dříve než všichni ostatní. Povinnost jsme nicméně splnili, nezkazili jsme trenérovi jeho jubilejní 800.utkání za muže, a pokud bychom se na hřiště v tomto roce už nevrátili, což se může snadno stát, můžeme se uchýlit ke klidnému zimnímu spánku. Co se spokojenosti s nabíranými body týče.