Boršov vs Morašice

Přestože covidem zastavené sezóny zastihli Boršov vždy na sestupových příčkách, naše výhry se zde v těch pohnutých letech nerodily lehce. A že to s odčiněním domácí derbyjovské prohry nebude lehké ani tentokrát nám hosté ukázali už po pár minutách, možná dříve než oficiálně uvedených čtyřech. Domácí názorně ukázali, že na malém hřišti může být i odkop finální nahrávka, a když se naši obránci ani nedrželi hráčů ani nezajišťovali, vyplynul z jednoho takového odkopu neférový běžecký souboj Ropka s domácím Raclem, který míč uklidil s přehledem na zadní tyč. A protože naše obrana pořádala první čtvrthodinu den otevřených dveří, nemuselo zůstat jen u jednoho gólu, ale naštěstí jednou nebo dvakrát zakročil Špinar, jednou střela těsně minula šibenici a v dalších případech, třeba i třech, mířil dosti volní útočníci dosti mimo. My jsme se střelbou otáleli podstatně více, ani k centrům ze strany jsme se nedostávali tak často, jak by bylo záhodno pro využití našich útočných tykadel. Naši první lepší pozici si připsal ve vápně Chmelík, hrající osmistý zápas za morašické oddíly, ale jeho střela byla zblokovaná. Velmi působivě vypadalo i sólo Nádvorníka, jehož průnik z půlící čáry zastavil až čtvrtý navazující faul těsně před vápnem. Následný přímák Válek otřel o břevno. Po centru Ondráčka hlavičkoval v dobré pozici Chmelík, ale trefil pouze střed brány. Naši největší šanci měl Novák, kterého obranným skluzem vyslal za obranu s klidnou rozehrávkou se trápící V. Štancl. Náš útočník si bohužel netroufl na zakončení a nezištná přihrávka na Válka nebyla až tak nezištná, jak by se na nahrávku z takto tutové pozice slušelo. Válek dostal míč na dlouhou nohu do skluzu a proti slabému zakončení se stihl domácí brankář přesunout. Častým a logicky neuspěchaným rozehráváním se 45 minut rychle okulilo, ale poločasové tématko na téma "hlav nahoře" se od úvodu úplně neujalo.

Hned v první minutě druhé půlky totiž domácí Racl vyslal z otočky z minimálně dvaceti metrů střelu, kterou Špinar od tyče s námahou poslal na roh. Chvíli na to si poradil i s klasicky nepovedeným soupeřovým centrem mířícím pod břevno. Naše první ohrožení zaznamenal střelou ze střední vzdálenosti Nádvorník, ale vyrovnat se nám podařilo až po hodině hry možná prvním rohem v zápase, když Chmelíkovu hlavičku ze zadní tyče vyrazil domácí gólman jen k neobsazenému Novákovi, který zblízka v pohodě doklepl do sítě a svou třetí stovku zápasů za muže přeci jen načnul gólem. Zápas na naši stranu mohli v rychlém sledu zlomit stopeři, ale V. Štancl byl rád, že jeho nepovedené zakončení Štěpánova přímáku škrtlo nějakou domácí zadnici a byl z toho alespoň roh. Ten rychle rozehrál Vít, ale osamocený Ropek hlavičkoval z ideální pozice nad. V. Štancl poté nezachytil dlouhý balón na Racla, ale jeho postup s vypětím všech sil zlikvidoval vracející se Ropek a zasahující Špinar, které rozhodčí na chvíli vyděsil tak vehementním ukazováním odkopu, že v nás až hrklo, že z předchozího souboje vzejde penalta. Brzy na to nám opět Racl ukázal, že i když mu dochází síly, chuť a schopnost zakončovat ho neopouští. Při jeho dalekonosné točené střele při nás stála Špinarova tyč, od které se míč odrazil do pole velmi těsně. Je hořkým paradoxem, když to takovému šutérovi o fous nevyjde a V. Štancl uklidí míč po odraženém rohu levačkou zpoza vápna přesně k tyči, ale my takové hořké rádi. Brzy po tomto gólu se k hlavičce po přímáku dostal Chmelík, u gólmanem vyraženého míče byl první V. Štancl a jeho vracečku před prázdnou bránu uklidil do sítě Vít. Ten se poté nechal vyprovokovat ke žluté kartě kartě nepřiznanou tečí domácích a musel být rád, když zakončení následného rohu z jeho prostoru ještě nezdramatizovalo zápas. Určitě by se dalo povzdechnout i nad tím, že Novák dostal v závěru žlutou za zakončení zbrkle odpískaného ofsajdu, zatímco dva zákroky na Nádvorníka prošly bez karet s odůvodněním, že kdyby ho opravdu trefili, tak by to bylo na červenou. Nervy je třeba držet na uzdě, to žádná, ale na ochranu hráčů by se taky nemělo úplně zapomínat. No naštěstí jsme domů ve zdraví vrátili všichni, a ještě jsme si na cestu přibalili tři body a dva kusy, co z Morašic vůbec neodjeli.