Pohov.

Dolní Újezd B vs Morašice

Muži

Obloučkem přes béčko

Ať už to bylo áčko, béčko, nebo stará garda, s nějakým mužským výběrem Dolního Újezdu sehrály naše mužské výběry už 104 utkání. A v sobotu jsme se rozhodli tento počet navýšit hned o dva zápasy. Ten první byl mistrovský a naše áčko v něm hostilo nepříjemné překvapení letošního ročníku okresního přeboru - výsledkově utrápeného loňského vicemistra čili dolnoújezdské béčko. Trochu neočekávaně jsme od začátku byli pohyblivější a míče žádostivější než soupeř a naše úvodní převaha vyústila v páté minutě po Novákově práci v první roh zápasu. Štěpán si ho nakrátko narazil s Nádvorníkem a poslal centr na přední tyč, kde se nepředpokládal výskyt hostující věže Vomáčky. Naštěstí tam hosté nepředpokládali ani náběh D. Štancla, který míč ve skluzu líznul mimo dosah brankáře Janeckého. Jednak tak zkrátil interval mezi svými góly z 36 na 25 měsíců a jednak nám zajistil podobně brzké vedení jako v posledním zápase. O chvilku později se od brankové čáry vymotal zpátky do prostoru ve vápně Novák, ale jeho střela, která tam jako šla, byla zblokovaná. Z pravé strany se pak na Janeckého řítila dvojce Lněnička, Ondráček, ale prvně jmenovaný situaci odbyl laxní a vystihnutou přihrávkou na toho druhého. Hosté se v prvních dvaceti minutách zapsali do dějin zápasu pouze jedním centrem do vápna a jalovým zakončením vedle, Frankovou dalekonosnou nepřesnou střelou a žlutou kartou a vehementním voláním po penaltě po souboji Černohorského s Krivákem. Přesný a dobře komunikující rozhodčí je naštěstí nevyslyšel. Zajímavý náběh Ondráčka na ještě zajímější Nádvorníkův pas pak skončil "pouze" sklepnutím našeho křídla na našeho špílmachra, jehož utěšenou střelu levačkou Janecký efektně zalepil ještě během ladného skoku. Pak jsme hostům hodili menší udičku, když jsme je pustili k závaru po rohu a po něm se vrhli do brejku, z kterého Nádvorník znovu katapultoval do sólového nájezdu Ondráčka. Ten měl asi moc času na přemýšlení, protože si v klidu doklusal blíže k Janeckému a bezradně zakončil velmi mimo. Asi i proto o chvilku později v dalším nájezdu z úhlu volil něco mizernou přihrávkou a ještě mizernějším zakončením, prostě někam k zadní tyči vyslal takový malinkatý oblouček, asi jako když čůrá batole. Když těsně před přestávkou v dalším přečíslení Válek volil střelu do Janeckého betonů místo nahrávky do kapsy na volného spoluhráče, mysleli jsme, že všechny možnosti, jak pojistit vedení máme za sebou. A kéž by to tak bylo, protože záhadně vzniknuvší nájezd Lněničky s Ondráčkem na samotného gólmana byl jen pro otrlé. Nejdříve běželi oba od balónu, pak oba k němu, převzal si ho Lněnička a tak dlouho tlačil Ondráčka v ofsajdovém postavení před sebou až se rozhodl dvoumetrového Janeckého lobovat. Od batolete jsme se trochu posunuli, ale pořád to byl dost malý oblouček.

Obrana hostí zůstala otevřená i zkraje druhého poločasu, ale možnost brejku 4 na 1 zhatil hned v zárodku Nádvorník, který si prvním dotekem navedl míč do prohraného souboje. Náš špílmachr pak poněkolikáté přišel o gólovou přihrávku, když jeho oblouček za obranou promáchl osamocený Válek. Copak o to, první promáchnutí se jevilo jako dokonalé zmatení položivšího se Janeckého, ale to druhé, už před opuštěnou bránou, už smysl postrádalo úplně. Následovala pasáž naší zbrklosti, nepřesností i obranné nedůslednosti. Mandlíkovi se podařilo u lajny přehlavičkovat Ropka a prosmýknout se z úhlu až před bránu, ale na sebe mimořádně nekvalitně zakončil jen do boční sítě. Po našem rohu si pak také zkusili situaci 4 na 1, ale trochu záhadně, nebo s jistou pravděpodobností díky obrannému zákroku D. Štancla na dlouhou nohu, to skončilo zase nějakým obloučkem, tentokrát do rukou Špinara, který si tak připsal jeden ze dvou zákroků v zápase. Tím prvním vyrážel na roh centr padající omylem pod břevno. Naše liknavé bránění tou dobou nejlépe dokumentoval střídající Bureš, kterému jeho moravští souputníci určitě připomenou situaci na půlce hřiště, kde tak dlouho tancoval kolem soupeřově obránce, až ho nevybíravě fauloval zezadu. Výsledkovou nejistotu zápasu jsme rozsekli čtvrt hodiny před koncem. Novák na půlce vymotal tři soupeře, Vít vysunul na střed seběhnuvšího Ondráčka, který šajtlí píchnul míč na Nádvorníka. Tomu sice odskočil míč k poslednímu obránci, ale rychlým dostoupením ho stihl vytlouct a k míči odraženému do vápna se stihl dostat dříve než Janecký, kolem něhož lehce šťouchl míč do brány. Svého desátého gólu za muže se dočkal bez týdnu po roce a nabyté sebevědomí na něm bylo znát. Jeho další dva až tři pasy za obranu zastihly některé naše hráče v hlubokém nesebevědomí, koncovka jednoho z nich byla navedená na Válka, který se toho naopak nebál a z mírně akrobatické polohy poslal míč zpoza vápna až za plot. Když to nešlo spoluhráčům, vzal to Nádvorník 5 minut před koncem na sebe, prošel středem mezi třemi až pěti hráči a tváří v tvář brankáři se zachoval zcela chladnokrevně. O chvíli později stihl odražený míč na brankové čáře Vít, udržel ho proti soupeři, přihrál pod sebe Tmějovi a jeho centr poslal nádherným volejem levačkou do sítě Bureš. V poslední minutě se Nádvorník dočkal i asistence, když svým pasem za obranu konečně našel schopného střelce. M. Kopecký si jeho oblouk zpracoval, kličkou "poď sem, kam deš" se zbavil obránce a z penalty nedal Janeckému šanci. Škoda, že ze závěrečné snové pětiminutovky není videozáznam. Nejen kvůli třem nádherným gólům, ale i kvůli zvukovému zachycení hlasatele Petra Kuty, kterého vývoj zápasu a rekordní mistrovská výhra nad tradičním soupeřem patřičně rozehřály před nastávajícím duelem starých gard.

  • Galerie: fotky ze zápasu
  • Sestava: J. Špinar - M. Černohorský, M. Ropek, D. Štancl, V. Tměj - D. Ondráček (J. Kopecký), B. Válek, T. Nádvorník, V. Novák (M. Kopecký) - V. Štěpán (J. Vít), P. Lněnička ( F. Bureš)
  • Góly: D. Štancl (V. Štěpán), T. Nádvorník 2 (D. Ondráček), F. Bureš (V. Tměj), M. Kopecký (T. Nádvorník)
  • ŽK: M. Černohorský, D. Ondráček

Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.