Morašice vs Dlouhá Loučka

Sérii nadcházejících domácích zápasů jsme započali proti jednomu z favoritů soutěže Dlouhé Loučce. Na očekávaný tahák kola dorazili oba týmy s plnou lavičkou, a také nemalý počet diváků. Kdo si však myslel, že uvidí atraktivní fotbal, ten se spletl. I když se oba týmy snažili kombinovat, přísný metr rozhodčího a jeho pískání většiny kontaktů vedl nejen k častému kouskování hry, ale také ke spoustě dohadů a slovním přestřelkám. Brankáři se v první čtvrtině zápasu příliš nezapotili, pár rohů na obou stranách se bez větších obtíží podařilo odvrátit, Lněničkovy dlouhé auty zůstaly po nějakou dobu nevyužity. To ovšem neplatilo ve 27. minutě, když V. Štancl, hrající 350. zápas v mužském dresu, prodloužil právě zmíněný aut. Na ten v malém vápně nedosáhl Bureš, ale za ním byl připravený mladší z rodu Štanclů, který dokázal protlačit míč pod rukou brankáře. Soupeř poté zahrozil ze dvou situací. Při té první se nákop za obranu snažil Vít vrátit míč hlavou do rukou Rusnáka, ale těžkému míči nedal patřičnou razanci. Hostující hráč tak málem stanul sám před naším brankářem, ale na poslední chvíli mu do střely stihl strčit nohu Černohorský. Další šance byla z podobné pozice, když zpoza naší obrany vyplaval útočník, ale stopku mu vystavil jak Rusnák, který kromě jeho střely vykopl i část trávníku, tak zdvižený praporek pomezního. Zvyšující se nesouhlas s verdikty rozhodčího gradoval na konci poločasu, když hostující D. Křivánek, věřme že neúmyslně, ale zcela nešetrně došlápl na kotník Huryty. Ať už by byl nastavený metr jakýkoliv, tento faul nesl tak jako tak parametry červené karty, čehož si byl asi vědom i viník, který se bez omluvy schoval do středu pole a k jeho faulu se dobrovolně hlásili spoluhráči. Protože hlavní ani pomezní údajně zákrok u míče úplně neviděli, o čemž svědčí i zmatky ohledně nalezení viníka, obdržel hostující záložník pouze žlutou kartu. Což zvláště v porovnání s předchozími verdikty a dřívější žlutou kartou pro Hurytu za pouhé přistrčení soupeře v souboji vyznívá až směšně. Nejlepší odpovědí na to však byl chvíli na to vstřelený gól, když Pirklův precizně ostře rozehraný roh prošel za přispění "soutělí" V. Štancla a Lněničky do brány, a my tak odcházeli do kabin s dvougólovým náskokem.

Do druhého poločasu jsme nastoupili s cílem uklidnit emoce a přidat třetí gól. Druhou část plánu jsme naplnili již po třech minutách na hřišti, když se Huryta dostal do vápna, přihrávkou našel na penaltě volného Pirkla, který bezpečně proměnil. Po tomto gólu se hosté téměř nezmohli na žádný odpor a kromě dvou střel Konečného (hostující verze našeho bývalého spoluhráče M. Kopeckého), kdy jednou mířil vysoko nad bránu a podruhé jeho pokus vyboxoval Rusnák, jsme Loučku téměř nepustili před naší bránu. S hostujícím přeskupením sil do útoku se v naší rozehrávce začaly vyskytovat nepřesnosti a zbytečné ztráty míče, takže se hra přelévala z jedné strany na druhou. Ještě jeden moment však dokázal rozdmýchat emoce na obou stranách, když hostující Ruml při pokusu o zpracování míče zasáhl V. Štancla kopačkou do obličeje, ale i zde zůstala barva karty žlutá. Hra hostí nám nabízela spoustě volného prostoru na útočné polovině a vůbec nemuselo zůstat pouze u tří gólů. Dvakrát orazítkoval břevno aktivní Huryta, když po úniku z levé strany zkoušel přelobovat vyběhnutého gólmana. Jeho druhý neúspěšný pokus mohl do sítě ještě doklepnout, za nás poprvé hrající a naše mezinárodní řady rozšiřující, Pishta, ale v záklonu hlavičkoval nad prázdnou bránu. Nováček v našem dresu měl ještě dvě velké příležitosti, když se mu na pravé straně otevřel prostor, ale poprvé zakončoval vedle, podruhé trefil přesně prostor brankáře. Síť se nám nakonec ještě jednou podařilo rozvlnit, když střelu Pirkla z hranice vápna tečoval Špinar. Ten se ale nacházel v ofsajdovém postavení, a tak si zatím stále v okresním přeboru držíme normu 3:0 na zápas. Na domácím hřišti ještě nějakou chvíli zůstaneme, a to hned ve středu, kdy od 17:30 sehrajeme 2. kolo okresního poháru proti Vendolí a v neděli přivítáme loňského účastníka I. B třídy Pomezí, které doposud také neztratilo ani bod.