Moravská Třebová B vs Morašice

K prvnímu jarnímu utkání jsme vyrazili do Moravské Třebové. Hned v první minutě zaváhal s rozehrávkou poslední Černohorský, ale soupeř se při úniku na Rusnáka sám vyhnal z dobré střelecké pozice a nakonec při zakončení vůbec netrefil bránu. Místní široké hřiště jsme od začátku trochu paradoxně nedokázali dostatečně využívat, úvodní dvacetiminutovku jsme tak nějak prospali a umožnili domácím sérii několika rohových kopů a zakončení zpoza vápna, ale naštěstí Rusnák nemusel ani jednou zasahovat. Několik tvrdých soubojů Ondráčka a Halsbacha, ale bohužel i několik rozhodcovsky banálních situací odhalilo, že sudí dnes nebude nejostřejší tužkou v penále, k naší smůle beztrestné opakované faulování, držení a  objímání hraničící až se sexuálním obtěžováním mnohem více diskvalifikuje útočící hráče než ty bránící, a např. náš útočník se kvůli tomu nemohl dostat do hry. Naštěstí domácí slabého pískání zneužili jen k jednomu chycení pod krkem a dvěma bezkaretním úderům do obličeje, ale o nohy v zápase bohudík nešlo. Naši první šanci měl na svědomí také soupeř, konkrétně brankář, který svým nepovedeným odkopem našel Skalu, ale ten střelou z dálky vůbec netrefil odkrytou svatyni a kromě našeho vedení tím odmítl i svůj osobní posun ve střeleckých tabulkách. Minulý týden vstoupil na svém "domácím" "pažitu" v Krouně do TOP30 mužských střelců, dnešním gólem mohl dorovnat závody se svým zámořským mysliveckým kolegou. Další gólovou šanci pro nás vytvořil Novák, který cestou od rohového praporku do vápna dvakrát obešel jednoho protihráče, ale jeho přihrávku pod sebe měl D. Štancl na dlouhou nohu a zakončující Nádvorník, hrající 100. zápas v morašickém dresu, z hranice vápna netrefil bránu. O chvíli později to Nádvorník ze stejné pozice zkusil znovu, ale jeho střelu dokázal domácí brankář vyrazit alespoň na tyč. Na to, kolik prostoru nám hřiště poskytovalo, opravdu bída. Nic dalšího zajímavého poločas nepřinesl, kromě naší nezvykle hlasité interní frustrační hádky.

Druhý poločas se naše hra výrazně zvedla a vypadalo jen jako otázka času, než se nám míč podaří dotlačit do brány. Nejprve Huryta vzal po průniku do vápna zakončení na sebe, ale z úhlu trefil pouze prostor brankáře, skákavou dorážku pak z penalty vůbec netrefil Nádvorník. Domácí gólman s obtížemi vyrazil i nikterak razantní, ale umístěnou střelu D. Štancla zpoza vápna, proti jeho hlavičce na přední tyči mu stačily oči tlačící míč nad bránu. V trochu obtížné pozici se k hlavičce probojoval V. Štancl, ale také zamířil těsně nad. O chvíli později byl zase v mnohem jednodušší, až jasné pozici, na přední tyči bohužel zezadu povalen párem domácích rukou, chvilku předtím, než mu na hlavě mohl přistát Skalův centr. Jak stylový by byl gól od hráče, který tímto zápasem vstoupil mezi 10 hráčů s nejvyšším počtem startů v naší historii. Největší příležitost jsme měli po po centru Nádvorníka, když se ve slunci ztratil míč hlavičkujícímu D. Štanclovi a za ním skluzující Huryta balón nestihl trefit nohou, ale pouze setrvačností těla, což bylo přes minimální vzdálenost od brány natolik slabé, že domácí brankář ve spolupráci s obráncem nebezpečí na brankové čáře zažehnali. Někde mezi tím vším měl na druhé straně možnost potrestat naši špatnou rozehru domácí kapitán, ale ten uspěchal své zakončení proti vyběhlému Rusnákovi a poslal mu malou domů. Velmi nebezpečně vyhlížela standardní situace domácích, když si na centr na přední nabíhal osamocený Polák, ale ten při pokusu tečovat naštěstí vůbec netrefil míč, který pak skončil v bezpečí Rusnákovy náruče. Asi poslední příležitost měl Vít, který jako jediný ze střídajících mohl více promluvit do dění zápasu a který na své poměry nezvykle vzal situaci na hranici vápna na sebe, ale jeho zakončení mířilo mimo. Utkání tak skončilo bezbrankovou remízou, což nás vzhledem k ostatních výsledků nemusí tolik mrzet, ale každý z nás ví, že se mělo vyhrát. Snad si fotbalové radosti užijeme příští neděli doma proti Vendolí.