Sebranice vs Morašice

Sérii venkovních zápasů jsme zakončili v Sebranicích, před početnou diváckou kulisou i početnou návštěvou našeho fanklubu. Bylo to po dlouhých 8 a půl letech, kdy jsme zde sehráli poslední mistrovské utkání a za tu dobu se změnilo několik věcí (např. příjmení Karla Vopařila na Kutzer). Již od samého začátku jsme měli herní převahu, díky čemuž jsme si vypracovali několik rohů, které ani jeden z rozhodčích neviděl a všechna čest domácím, že nám je férově přiznávali, a všechna čest nám, že jsme ani jeden z nich nevyužili. Nevyužit zůstal také propadlý Lněničkův dlouhý aut na přední tyči, ke kterému nikdo z našich hráčů nedokázal včas doběhnout. O chvíli později se teprve zastřeloval Nádvorník, jehož střela z hranice vápna mířila nad. V 15. minutě už se ale mohl radovat, když Lněnička vyslal po lajně Nováka, který poslal míč do vápna přímo na Nádvorníka, který si míč v klidu zpracoval a následně umístil k tyči. Navýšit vedení mohl Skala, který těžil z Vítova úspěšného napadání a jeho přihrávky do vápna, ale prvně jmenovaný měl nejspíš v hlavě tolik možných oslav gólu, že přestřelil bránu. Do další šance se řítil z levé strany Novák, ale gólman mu včasným výběhem pod nohy znemožnil jakékoliv zakončení. Loženku neproměnil dnes velmi dobře hrající Frank, ke kterému se míč dostal po prodloužení autu Skalou, ale tváří v tvář gólmanovi poslal míč šajtlí z malého vápna vedle. První výraznou šanci domácím jsme nabídli sami, konkrétně D. Štancl, který nedokázal u lajny uklidit jednoduchý míč, ale následná akce nakonec skončila bez střely. Slabší chvíli jsme si vybrali při volném přímém kopu domácích na hranici vápna, když jsme si příliš dlouho rozebírali protihráče, až rozehraná standardka skončila u kapitána Červa, který ale z penalty mířil pouze do tyče, a tak jedinou újmu mohla zaznamenat Rusnákova psychika, kterého dle jeho slov málem jeblo. Uklidňující gól do šatny dal hlavou V. Štancl po rohu Víta a posunul se tak mezi nejlepších 25 mužských střelců v morašické historii.

Tempo ve druhém poločasu mírně opadlo, výjimkou byl taktický faul Ondráčka na kapitána Červa, který si následně vylil srdíčko na jeho adresu, za což oba vyfasovali po žluté kartě a Ondráček si tak upevnil svoji pozici nejtrestanějšího hráče před řídce docházejícím, ale efektivně kartujícím Kubešem. Čím dál více jsme ztráceli balóny, především kvůli příliš dlouhým přihrávkám do otevřenější obrany domácích. Přesto jsme dokázali navýšit skóre, když Nádvorník vrátil asistenci Novákovi, který po jeho přihrávce mezi beky přesně zakončil na vzdálenější tyč. Touto úspěšnou akcí Novák odskočil v tabulce mužských střelců Skalovi a zároveň dorovnal Bureše a Nádvorník se asistencí posunul do čela letošní produktivity (15 bodů ve 13-ti zápasech, pozn. red.). Až na jednu hlavičku V. Štancla však tímto gólem skončili jakékoliv další ohrožení domácí brány, neboť další útočné akce končily převážně ofsajdy Nantla a Halsbacha. Zbytečně vyhrocené emoce následovaly po zbytečném faulu Filipiho na vyběhnuvšího Rusnáka, kdy se po celý zápas ozývající domácí trenér pustil do slovního křížku s Kopeckým, který mu byl zdatným oponentem. Zbytek zápasu už byl velmi kouskovaný, domácí dostali možnost zahrávat několik standardních situací z naší půlky. Po jedné z nich se soupeř dostal k zakončení, ale míč na dlouhou nohu poslal z malého vápna nad bránu. V samotném závěru po dalším přímáku a sklepnutém balónu se ke střele dostal domácí útočník, ale jeho loudavou střelu vytlačil Rusnák očima vedle brány a připsal si tak další čisté konto a my další tři body do tabulky. Příští týden se vrátíme po delší době na domácí půdu, kde přivítáme poslední Horní Újezd.