Miřetice vs Morašice

K poslednímu podzimnímu utkání jsme v hubeném počtu 12-ti lidí vyrazili k zápasu do Miřetic. Pochmurné počasí doprovázené lehkým ale trvalým deštěm vedlo k tomu, že už během rozcvičky bylo jasné, že se hřiště velmi brzy promění v bahenní lázeň. S touto situací si daleko lépe dokázali poradit aktivnější domácí, jejichž náběhy a rychlé kombinace jsme měli problém zachytit, bez ohledu na těžkopádný odpich vlastních nohou od těžkého terénu. Akce ale naštěstí končili zakončením mimo naši bránu nebo zákrokem našeho gólmana. Občasná okénka v obraně se ale vyskytovala i na druhé straně např. když D. Štancl vysunul Pitru, ten svou střelu zpoza vápna ale nedokázal zakroutit na zadní tyč. Více nebezpečně vypadal Novákův centr z pravé strany, který se snášel na zadní tyč. I přes těžký terén jsme se nechtěli bezhlavě zbavovat míče a kombinovat, v některých případech až příliš riskantně. Jednou taková myšlenka nevyšla Válkovi, kterému na půlce nevyšla patička a rychlý brejk domácí dotáhli už do úspěšného konce, když se střela z úhlu odrazila od Černohorského přímo na nohu Berana, který už měl poměrně jednoduchou úlohu. Vít mohl svoji chybu odčinit, když se objevil v šanci po pěkné kombinaci a přihrávce na střed, kde se dokázal zbavit svého obránce, avšak následně poslal brankáři malou domů. Chvíli na to odmítl zvýšení skóre Rusnák, který vychytal samostatný samostatný nájezd Modráčka. Neujali se ani rohové kopy na jedné či druhé straně a když už to vypadalo, že do kabin půjdeme s minimálním mankem, přišla další ztráta na středu hřiště, tentokrát vysunutému Kopeckému utekl míč od nohy a další brejk zakončil Najman, který si ve vápně položil jak Rusnáka, tak skluzujícího V. Štancla.

Nechvalně navázat na naše předchozí podzimní zápasy, tedy brzké inkasování po příchodu z kabin, jsme mohli po centru z volného přímého kopu, kdy úplně sám hlavičkoval hráč domácích, ale ve vyložené pozici mířil těsně vedle tyče. Domácí však neustávali v tlaku a další zákrok v dalším souboji 1v1 si musel připsat náš gólman. I tak jsme se byli schopni v některých situacích dostat na dostřel soupeřovy brány, ale ve většině případů to skončilo špatným či nekvalitním řešení. Fatální důsledky to mělo třeba v případu D. Štancla, který místo střely zpoza vápna neúspěšně hledal skulinku mezi obránci pro Franka, zachycený míč domácí rychle rozehráli dopředu a samostatný nájezd tentokrát Modráček zakončil přesnou střelou k tyči. Po tomto inkasovaném gólu, podobně jako minulý týden, jen o 20 minut později, nám padly hlavy dolů a bylo jen málo světlých momentů na naší hře. Na 4:0 zvyšoval druhým gólem v zápase Beran, který se po rohovém kopu nejrychleji zorientoval v chumlu hráčů a na několikrát odražený míč uklidil do sítě. Jedna z mála pěkných kombinací a nepřesný centr Víta na volné spoluhráče před bránu byla jen další ukázkou naší ofenzivní nemohoucnosti. Tu alespoň čestným střeleckým zápisem protrhl V. Štancl, ke kterému se po rohovém kopu odrazil míč od dvou bránících protihráčů a uklidil ho nechytatelně pod břevno. Tato drobná radost nám ale nevydržela dlouho, když po dalším velmi nepřesném centru, tentokrát od Pitry, šli domácí do dalšího protiútoku, který úspěšně zakončili po průniku do vápna a přihrávkou pod sebe na volného Polívku, jenž stanovil konečné skóre 5:1. A abychom si kalich hořkosti vypili do dna, kvůli vadnému bojleru nás nezahřála ani teplá voda ve sprše. Škoda terénu, mohl to být krásný fotbal, i když asi stále pod taktovkou domácích. Škoda posledních dvou velmi nepovedených zápasů, kde jsme sice narazili na kvalitní soupeře, ale je to jenom o našem přístupu, abychom jim to neudělali příliš jednoduché. Důležité je se z toho nepos*at, patřičně si odpočinout a na jaře bodovat tam, kde je to potřeba.