Heřmanův Městec B vs Morašice

K prvnímu jarnímu utkání jsme vyrazili do dalekého Heřmanova Městce. K tomuto výjezdu se připojili i dorostenečtí Lukášové Němec a Mach, kteří s námi odmakali většinu zimní přípravy, a dnes si i připsali první ostrý start v našem „áčku“. Rozcvička ukázala, že kromě soupeře to bude boj i s terénem, nad kterým si v průběhu utkání posteskli i někteří domácí aktéři - našli se v jejich týmu i tací, kteří na otázku, co na terén říká áčko z páté ligy, suše odpověděli: "No hrajeme na tom no." Vzpomínky na podzimní vyškolení od tohoto soupeře jsme měli v živé paměti, buď se ale něco zapomnělo nebo se domácí přizpůsobili terénu, protože jejich taktika přesných dlouhých míčů za obranu a prakticky vynechání středu hřiště, byla pro nás jistým překvapením. Ne že by to měnilo něco na tom, že domácí byli lepším týmem, s výrazně větším držení míče a s větším množstvím technicky zdatnějších hráčů, my jsme čekali v hlubokém bloku, a při jakékoliv kombinaci se potýkali s nedostatkem odvahy nebo kvality. Protože na domácí signál z prvního rohového kopu jsme si vzpomněli zavčasu, největším nebezpečím zaváněly centry ze stran. Po několika nepřesných zakončeních se domácí dostali do vedení relativně snadno ve 14. minutě, když byl u míče za obranu nejrychleji Salfický, který stihl přehodit vybíhajícího Němce a míč směřující mimo bránu dopravil hlavou do sítě dobíhající Ilko. Na naší straně leda dvakrát vystrčil ofenzivní růžky Vít, když ho Válek vyslal obloučkem za obranu, ale z obou těžkých pozic netrefil bránu, výjimečné přímáky nebo Lněničkovy auty nepadly na úrodnou půdu. Důležitý trojzákrok během deseti vteřin si proti zakončení zblízka připsal Němec, a tak jsme až do závěru poločasu mohli doufat v nejtěsnější poločasovou ztrátu, než si Černohorský srazil přízemní centr do vlastní sítě. V samotném závěru si ještě zabrnkali na nervy Vít s domácím kapitánem, a tak poločasový odchod do kabin přišel v pravý čas.

Vstup do druhé půle domácím vyšel na výbornou, když dokázali využít závaru v našem vápně. V jeden moment to vypadalo, že k vyraženému míči má nejblíž Černohorský, ale ve finální fázi pohybu ho zradil kopcovitý terén v malém vápně a gravitace, a tak byl u míče jako první Turek, který dokázal míč procedit jak přes našeho stopera, tak mezi Němcovy nohy. Třígólový náskok a četné prostřídání vedlo k jistému polevení v tempu domácích, naše nasazení Ondráčka a vysunutí Nováka na hrot vedlo k trochu odvážnější a kvalitnější hře vepředu. Šanci ke snížení skóre a oslavení 300. zápasu za muže měl D. Štancl, který si naběhl na Lněničkův centr z levé strany, ale jeho slabou střelu na přední tyč gólman chytil. Po průniku Nováka z levé strany ani nemusel zasahovat, neboť náš útočník z ostrého úhlu mířil pouze do boční sítě. Po chybě v rozehře zkoušel Válek z dálky své štěstí do okryté brány, ale bohužel minul. Přesnější už byl po akci z pravé strany, když po práci Víta a Nováka dostal až do vápna tváří v tvář gólmanovi a snížil. Více jsme ale soupeře neohrozili, a to ani po nasazení ruku doléčujícího Rusnáka do útoku, a protože nevyužity zůstaly i četné domácí výpady po křídlech, připsali jsme si v prvním odvetném klání porážku 3:1, nutno říci, že zaslouženou. Možná to k výhře chtělo víc odvahy, určitě to chtělo víc kvality na míči, ale mrzí především góly v naší síti, jejichž vyvolávací fotbalová cena byla i přes jasnou herní převahu domácích extrémně nízká (čti "laciné"). Snad se zadaří příští týden, kdy přivítáme doma Pardubičky „B“, které jsou od nás v vzdálené přesně 7 tabulkových míst a 7 bodů.