Morašice vs Moravany

Týden po nehezkém výprasku v Chroustovicích, který na vlastní oči viděli dva naši fanoušci, se na naše poměry početná návštěva sešla na dalším domácím zápase, možná aby si ověřila, že tak strašné jako z vyprávění očitých svědků to být nemůže. Nutno dodat, že soupeř k nějakému výsledkovému revanši nebyl ideální, zatím stoprocentní nováček z Moravan se mezi čtyřma očima, jak povídaly třetí ústa, netají ambicí proletět 7. ligou rovnou do té šesté. Jak nepříhodné bylo, že na maximálně obsazené soupisce chyběli zrovna pro tento zápas z důvodu dovolené a zranění dva obránci ze základu. Lídr soutěže se nikam nehnal, nechal nás tahat čas nikam nevedoucí rozehrávkou a když mohl, provětral naši obranu přesnými říznými balóny a rychlými mladými puškami. Nestačilo nám, že nás jednou zachránil ofsajd, ani že Němec dva, tři takto jednoduše zařízené samostatné nájezdy zlikvidoval, před půlhodinou hry jsme umožnili hostům další takový a Šprta nás úspěšným zakončením poslal do výsledkového záklonu. Navzdory spoustě laciných ztrát se nám dvakrát podařilo přerušit naše vytrvalé čekání na dobrou ofenzivní pozici, a že to častokrát opravdu vypadalo jako čekání. Jenže Válek zakončil do sítě z ofsajdu, o kterém byl pomezní logicky přesvědčenější než náš záložník, a J. Štancl před přestávkou nabízený prostor na velkém vápně nevyužil ke střele, nýbrž ho zneužil nepřesnou přihrávkou. Nejvíce vzruchu vyvolal volný přímý kop Skaly z hloubi pole, na jehož centr si naběhl špatně bráněný D. Štancl, ale ten svým protečováním přehodil jak vybíhajícího gólmana, tak i jeho svatyni. Přesto odchod do kabin s jednogólovým mankem nevěstil nic tragického, týden starý kolaps zněl jako špatný vtip a naopak jsme ve skrytu duše mohli doufat, že ještě nějaká podobná šance přijde.

Naděje na bodový zisk byla samozřejmě podložená předpokladem naší efektivity v ojedinělé šanci a zároveň tím, že těch pár šancí, co si soupeř jistojistě vytvoří, třeba přežijeme díky Němcovi bez úhony. V těchto plánech rozhodně nebylo to, že tři přežité tutovky budou mít Moravany na kontě už po sedmi minutách. Ani to, že případný druhý inkasovaný gól znamená rezignaci. Jenže v 54. minutě ten druhý gól přišel a s ním i balba (jako že to balíme). Ta vyústila v další dva rychlé góly, všechny víceméně z nájezdů po přehození obrany. Ta po tomto direktu ještě musela skousnut rychlé nucené střídání Ondráčka a ve složení dorostenec, hrající trenér a stoper-samouk neměla nárok odolávat kvalitnímu a namlsanému soupeři, nadto když se celý tým trápil při nejtriviálnějších herních činnostech a vyloženě primitivními ztrátami soupeře vybízel k dalším rychlým výpadům pro Němcovi. Ten si vzdor vysokému přídělu připsal zhruba stejný počet vychytaných tutových šancí a jako jediný z týmu snesl v druhém poločase nějaké měřítko. Možná společně s Frankem, jenž se do morku kostí snažil rozpohybovat jinak naši vlažnou ofenzivní činnost, nahánět hostující obránce a k tomu všemu ještě zachraňovat situaci na naší brankové čáře z pozice útočníka. Bez jediného vážného ohrožení hostující svatyně nebo přesunu do defenzivně bezpečnějšího módu jsme nechali skóre dokráčet až do hrozivé podoby. Na rekordy se Srchem nebo Valy to nemá, dvouciferný příděl jako nafasoval náš příští soupeř to taky nebyl, ale to je na tomto zápase jediné pozitivní, protože šancí na to měl soupeř dost. I když nám v létě z různých důvodů skončili tři z nejkvalitnějších hráčů a šli jsme do sezóny s vědomím, že to bude ale pořádně těžká šichta, bez pohybu a bojovnosti směřujeme ke krajskému osudu Houslic. A pokud by to mělo pokračovat, možná bychom se měli ze zapsaného spolku přejmenovat na spolek ochotnický a měli bychom stejně jako jejich protagonisté legendárního seriálu vybírat speciální vstupné, protože naše zápasy budou garantovat zábavnou podívanou pro všechny nemorašické fanoušky.