Morašice vs Býšť

Především kvůli naším předchozím výsledkům, ale i díky souhře těch sobotních, jsme do nedělního zápasu s Býští vstupovali jako poslední tým tabulky. Navzdory tomu i otřesné formě jsme si říkali "kdy jindy než dnes", a obraz úvodu hry nás v tom jen utvrdil. Ne snad, že bychom soupeře válcovali nápaditými kombinacemi a trhali ho nechytatelnými náběhy, ale slovy drvoštěpa Drnce působili hosté kapánek nedomrle, dokonce nám přišlo, že ten tým marodí. Bohužel jsme nevyužili ani dlouhé auty, ani Phamovy náběhy a centry z pravé strany. Hostům, byť nám někteří z nich dali ochutnat svou individuální kvalitu, stačili především jednoduché nákopy nebo naše špatné přihrávky na naší třetině hřiště, kde jsme si připsali snad 5 zpětných přihrávek tzv. "na Chorého". Je, i rohy z nich rezultující, jsme přežili, ale ve 20. minutě stačil k vedoucímu gólu zase ten jednoduchý nákop, když dvojice Černohorský, V. Štancl nepokryla po špatném Ondráčkově odvrácení dvojici Jirásek, Skutil. První z nich pak kopem přes hlavu trochu haluzně vyslal druhého jmenovaného vstříc Němcovi, ten proti míči vyběhl pozdě a po kličce na vápně neměl hostující útočník problém uklidit míč do prázdné brány. Výjimečně nás tento gól nepoložil a v dalších minutách hostující obrana chvílemi "nevěděla". Mimochodem, i o rozhodčích se říká, že je nejlépe, když se o nich neví. Nad pár souboji posouzenými v náš prospěch jsme se doposud lehce podivovali i my, ale situace, kdy pomezní při našem probíhajícím útoku radši umravňoval hostující diváky místo hlídání obranné linie, nás přivedla rovnou v úžas. Je asi nad slunce jasné, že hosté, jako strana "poškozená", byli ve vnímání těchto situací od obyčejného úžasu daleko, což odnesli prvními dvěma kartami za řeči ("neměl byste radši hlídat ten ofsajd?"). Křišťálově čistý byl Válkův roh ve 35. minutě, na který V. Štancl na zadní tyči ani nemusel naskakovat, aby hlavou ukončil náš 300 minutový gólový půst (přece si nebudeme počítat chroustovický vlastňák). O trochu špinavější byl náš gól o tři minuty později. To Pham s Ondráčkem rychle rozehráli akci po pravé straně, druhý jmenovaný poslal ze strany míč do vápna na Sokola, který si ho zpracoval a napálil do brány. Jenže... Ondráčka po odehrání balónu (cca metr před vápnem) nevybíravě, až červeně, dojel na kotník hostující Matyáš a hlavní stihl ještě před Sokolovou střelou písknout faul. Ten páni rozhodčí vyhodnotili jako žlutý a penaltový. Chudák Sokol, který si mohl osladit svůj 150. zápas za Morašice. A chudák fotbal, který takovými kompromisy trpí. Když hostům došly argumenty, Válek si po roce na stejnou bránu proti stejnému soupeři zopakoval úspěšnou penaltovou exekuci a poslal nás do vedení, které jsme letos poznali pouze v Pardubičkách. Na závěrečných 5 minut poločasu jsme nepochopitelně předali otěže hostům, kteří ale z tlaku vytěžili pouze milimetrový centr na zadní tyč na Jiráska, proti jehož hlavičce pod břevno výborně zasáhl těsně před pauzou Němec.

V kabinách bylo cítit odhodlání zápas co nejrychleji zápas "zabít", což doslovně udělal J. Štancl, který se při rozcvičce zranil, ale nic jiného cítit nebylo. Což je s podivem, protože druhá půle vypadala, jako bychom se posrali. Míč jsme nepodrželi ani si ho nepřihráli, soupeře jsme nenabírali a nechali kolem nás procházet lehce a bezbolestně. Signifikantní bylo ve všech těchto aspektech počínání Lněničky u odraženého balónu na soupeřově vápně, po kterém musel sáhnout ke žlutému taktickému faulu na naší půli Ondráček. Faulovaný Jirásek sice ušel žluté za oplácení, ale nafasoval ji za nějakou kritiku. Do 70. minuty se nám podařilo dvakrát dostat na dostřel, poprvé po Lněničkově dlouhém sprintu, na jehož závěru z brankové čáry místo přihrávky pod sebe zakončil nepřekvapivě do boční sítě, podruhé když levou stranu soupeře přečíslil Ondráček, ale svým centrem zevnitř vápna nikoho nenašel. Jinak to byl náš obranný chaos, ze kterého nás vysvobozovaly především hraniční ofsajdy. V 70. minutě přišel další míč za obranu, hostující zakončení do tyče, domávnutý ofsajd (objektivně nepravděpodobný), druhá žlutá pro Skutila a domluva hostů, že než aby si nechali za takové soft řeči vykartovat další hráče, radši zápas i za cenu kontumace a flastru ukončí. Válek se Štanclem tak pravděpodobně přijdou o góly, které si užili, týmu pravděpodobně přibydou tři body, které jsme si zcela jistě neužili. Jednak kvůli výkonu, i když z utrápených výher se umíme radovat opravdu hezky, ale hlavně kvůli okolnostem,