Rosice nad Labem vs Morašice

Před sezónou by nás nenapadlo, že zápas 8.kola by mohl být "o šest bodů", jelikož jsme se po letní vlně odchodů ani náhodou nečekali v horní části tabulky, kde se Rosice nad Labem pravidelně pohybují. My se svých plánů držíme, dokonce by se dalo říct, že je krutě překonáváme, ale tým z / od Pardubic asi svoje konto čekal podstatně tučnější. Z pohledu do jejich sestavy a z kuloárních řečí je možné, že se dosud nescházeli v plné sestavě a tuto výsadu si schovali až na nás, trenér V. Štancl naopak musel po 4 390 minutách (48x90 + 1x70) řešit, jak poskládat sestavu bez kapitána D. Štancla. Jeho absencí se zároveň posunul do role nejželeznějšího muže naší sestavy co se mistrovských zápasů týče (22x90). Střet zájmů z toho sice stříká na všechny strany, ale jelikož se proti tomu nikdo dostatečně neozývá, tak to trenérovi prochází. Ale třeba se někdo ozve po tomto zápase. Ten totiž začal přesně tak, jak jsme si nepřáli. První šanci hostí po 8 vteřinách, nacvičenou kombinaci přímo ze středového kruhu po rozehrávce, ještě V. Štancl skluzem ve vápně na poslední chvíli uhasil, ale ve 4. minutě se domácí kapitán naprosto bezbolestně a bez námahy otočil s míčem na nějakých dvaceti metrech, a jeho projektil zapadl pod břevno mimo Němcův dosah. S lehkou tečí našeho trenéra, kterému se zde to samé přihodilo i před rokem. Přestože domácí ofenziva překypovala fotbalově nadanými jedinci, po rychlém gólu se ukázalo, že se do šancí jsme schopní dostat i my, ať díky nestoprocentní rozehrávce domácích ze zadních řad nebo našimi ofenzivními záblesky. Bohužel naše řešení bylo tristní, když Skala po centru ze strany i Huryta při obstřelu posledního obránce stříleli nepřesně, a po jedné zachycené rozehrávce Skala v kombinaci s Válkem nevystřelili z hranice vápna vůbec. Jak se trestá špatná výstavba nám po půlhodině hry ukázal domácí ostrostřelec Růžička, když dvě špatné rozehrávky V. Štancla vyřešil úspěšným obstřelem a lobem z hranice vápna. U té první jsme po naší chybě očekávali odpískaný faul, a kdyby bylo v našich silách být v zápase konkurenceschopnějšími, určitě by nás vysvětlení sudího neuspokojilo, narozdíl od jeho celkového výkonu. Takhle to bylo jedno, protože toho z naší strany bylo špatně příliš moc.

Dílčí cíl odehrát druhý poločas s hlavou vztyčenou jako v Dříteči vzal rychle za své, když penaltový faul koho jiného než V. Štancla potrestal kdo jiný než Růžička, brzy na to Němec nedokázal ve skoku svými zraněnými prsty zalepit hlavičku střídajícího Panchártka a nenabraný Sládeček lehkou dorážkou dokonal v 50. minutě bůra. Naše hra byla po dalším dvojúderu rozházená jak kompost, takže náš gólman dostal možnost se vykoupit několika zákroky i včasnými výběhy, dva z nich vyřešil i kličkou před nabíhajícím protihráčem. Když už se nám podařilo prokombinovat nebo jinak dostat na dostřel nebo k centru do ohně, bylo naše řešení jalové. Dokonce se dá říct, že nevím, zda domácí gólman umí chytat. Jediným pozitivem tak je premiéra dalšího exdorosteneckého navrátilce z našich řad Vojty Famfulíka, pro kterého bude nejlepší na svůj mužský debut rychle zapomenout. Nebo ještě lépe ho přebít nějakým týmově povedenějším zážitkem. V samém závěru ještě Mach u středového kruhu naše místo svých spoluhráčů Růžičku, který bez okolků napálil míč na bránu tak přesně, že Němec při svém vysokém postavení, tolikrát v zápase užitečnému, neměl šanci na míč dosáhnout. Stejně jako na poslední šanci domácích, která ale skončila po střele z vápna jenom na břevně, takže domů jsme si vezli čistokrevného "kanára". Takže zase do "práce", nikdo jiný za nás ty body neudělá. Třeba tím, že by nám nechával moře prostoru při hře s míčem. Třeba tím, že by pohrdal šancemi, které mu darujeme. Třeba tím, že nám bude odevzdávat laciné míče.