Morašice vs Sezemice

Fotbalově bohatý víkend na našem hřišti zakončili v neděli odpoledne muži proti Sezemicím. Od zápasu se dalo čekat leccos, protože soupeř loni skončil vysoko nad námi, ale zároveň jsme ho dvakrát porazili 3:0. Náš vstup do zápasu bohužel ve spoustě ohledů připomínal starty zápasů minulých, k našemu štěstí s jedním zásadním rozdílem - soupeř nedokázal své fotbalové a pohybové převahy využít. Samostatný nájezd hostujícího útočníka v 7. minutě totiž vychytal Němec a o něco později jsme nejnebezpečnější z nebezpečných rohů přežili vyloženě bez našeho přičinění, když nikým nerušení hosté odmítli uklidit do odkryté brány hned dvě po sobě následující hlavičky. Z permanentní převahy jsme se dostávali pouze sporadicky, ale výjimečně nám to "málo" stačilo k pěkné muzice, když ve 24. minutě poslal Pham přizemní ostrý centr do vápna, Sokol si za penaltou "křikl" na Válka s Hurytou a puštěný balón napálil o břevno do sítě. Opařené hosty mohlo stáhnout z kůže stejné duo jako u vedoucí branky, ale když Sokol poslal oblouček za obranu, Pham vítězný sprinterský souboj znectil nepřesným zakončením samostatného nájezdu, nejspíš vědom si případné "pokuty" za první gól. Před poločasem do podobné situace vyzval Frank Válka, ten se sprintu zalekl, místo toho z 20 metrů zvolil zakončení do protipohybu gólmana, kterého ale zachránila tyč. Stejně jako ještě těsněji před přestávkou nás, když hosté pronikli do vápna z levé strany, jeden z nich píchl balón před vybíhajícím Němcem, ale další z nich ho na zadní tyči stihl doskluzovat pouze do konstrukce opuštěné brány.

Druhý poločas ukrojil pouze 3 minuty, když jsme se dostali do třetího nájezdu, tentokrát vstříc bráně "pelášil" po Válkově vysunutí Skala. Namísto gólu "nezištně přihrál" o gólmanovy betony na velké vápno, kde si míč pošteloval Sokol a svou typickou ranou udělal z brankáře statistu a rozradostnil nejen hospodu, ale především sebe. Aby ne, když jeho druhý gól v zápase znamenal pro nás v této sezóně téměř neznámé vedení 2:0 a pro Sokola (Michala) 10. gól za muže a 20. celkově za Sokol (morašický). Před svým plánovaným vystřídáním mohl skóre navýšit Lněnička, jehož do samostatného nájezdu z levé strany vyslal kolmicí D. Štancl, ale prvně jmenovaný místo námi očekaváného projektilu vyslal jen slabou střelu do prostoru gólmana. Pár minut na to se na pravém křídle ocitl volnější Frank, jehož pobídku si na penaltě našel Skala, který z bezprostřední blízkosti zvolil jisté zakončení na střed, naštěstí úspěšné. Frank byl blízko i další asistence, když uvnitř vápna našel Válka, ale první špatný dotek zapříčinil to, že následná nucená rychlá střela postrádala potřebnou razanci. 10 minut po třetím gólu byl V. Štancl u míče u našeho vápna dříve než noha hostujícího útočníka, který našemu obránci svým beztrestným kopem zlomil holenní kost. Náš trenér si kalich hořkosti musel vypít do dna i tím, že než za sebe poslal do hřiště náhradu, podařilo se hostům snížit, když jejich útočník dostihl zdánlivě ztracený balón a na zpětnou přihrávku a zakončení už naše obrana prakticky neragovala. Nucený zásah do obrany a kontaktní gól zasel do našich hlav a nohou jistý pocit nejistoty, ale kromě dvou zakončení přímo do Němcovy náruče se soupeř k vážnější šanci nedostal, i díky včasným výběhům našeho brankáře. Byť se zbytek zápasu dohrával především na naší polovině, dařilo se nám tento čas kouskovat i díky dobré práci Skaly a užít si chvílemi čas s míčem na našich kopačkách a občasnými ofenzivními výpady, ovšem ty už ke kýženému pojišťujícímu gólu nevedly. Ofenzivní nemohoucnost v samotném závěru neunesl hostující Petružálek, který po prohraném souboji s Černohorským počastoval rozhodčího vaginálními opisy a zamířil do sprch jen pár minut před zbytkem osazenstva. Nám se sice krátká početní výhoda nepodařila zužitkovat tak jako v dřívější fázi našemu soupeři, ovšem to nás vůbec nemuselo trápit. Po dlouhé době jsme se mohli zaradovat z tolik potřebného vítězství, které snad bude potřebnou vzpruhou do posledních dvou důležitých utkání podzimu. Otázkou je, jestli v nich bude V. Štancl schopen dostát aspoň svým trenérským povinnostem.