Překvapení
Odložený zápas s ústeckým béčkem jsme sehráli po anglicku uprostřed týdne se zapadajícím slunkem v zádech. Hosté si zřejmě nepřipouštěli jakoukoliv ztrátu bodů, což vzhledem k našim výkonům a postavení v tabulce plně chápu. Nicméně stalo se málo očekávané.
První poločas moc vzrušení nepřinesl. Spíš se bojovalo. Nám se dařilo nepouštět Ústí do šancí a každý ze tří pokusů o steč hostující svatyně byl odměněm hlubokým uznáním všech přítomných. Vážnější šance jsme se vskutku nedočkali, takže před brankami bylo rušno jen při rohových kopech a následných schrumážích. No a když ve 44. minutě Válek zabojoval a z vápna propasíroval míč do sítě, začaly se městské hlavy vařit.
Ve druhé půli nás zmáčkli. Několikrát nás podržel Prešinský a jednou branková konstrukce, nic víc. Někteří hostující chlapci těžce nesli porážku, na což reagovali občas i podrážděně a nezapomněli přidat pár urážek na náš vesnický původ. Nebylo to prvně, tudíž nás to nechalo ledově klidnými.
