Jaroměřice vs Morašice

Náš nejdelší jarní výlet nás zavedl na hřiště skoro širší než delší, což slibovalo spoustu prostoru pro naši oblíbenou kombinační hru, přesto zněl rozkaz jasně - dlouhý nakopávaný balóny křížem. Kdyby si domácí fanoušci dělali čárky, kolikrát se nám to povedlo, nestačili by se divit - ani jednou, přátelé! Zato my jsme se divili mrzké inteligenci některých z nich, na naší okresní pouti jsme dlouho nepotkali dutější lebky. Ale je vědecky dokázano, že Homo Sapiens se křížili i s Homo neanderthalensis a Malá Haná je hold přeci jen blíže dějišti Lovců mamutů. Nutno dodat, že začátek zápasu ochozům na náladě nepřidal. Prešinský v páté minutě na čáře reflexivně vyrazil hlavičku domácích po rohovém kopu na přední tyč, o chvíli později Chmelík místo křížného nákopu (což byla velká dálka), našel neobsazeného Buriána, který na vápně jedním dotekem posunul balón vedle divně vybíhajícího gólmana a my se dostali do vedení. To v desáté minutě zdvojnásobil Válek, který centroval na zadní tyč ještě o chlup přesněji než před týdnem Kubeš - míč spadl na tyč a o od domácího gólmana se odrazil do brány. Taková haluz je v našem bídném útočném snažení vždy vítaným pomocníkem. Další průběh poločasu si skauti ligových klubů určitě nepoznamenávali, protože nejaktivnější osobou byl čárový rozhodčí u naší levé lajny, který musel mávat jeden aut za druhým, několikrát po dobrých obranných zákrocích Válka z kategorie "last minute". Domácí se dostali k pár centrům, které Prešinský sbíral s janovskou jistotou, za nás Burián přestřelil, Skala skoro nedostřelil a Tměj zasekl. A když už ne, byl z toho centr do vápna, který Skala z voleje chladnokrevně namířil do protipohybu gólmana a chvíli před poločasem to bylo už o tři góly. Další takový balón proletěl vápnem takřka nepozorován a následovala přestávka, kterou vzdor výraznému vedení provázely víceméně výtky.

Do našich hlav se určitě vkrádala blízkost tříbodového zisku i relativní blízkosti zopakovat pošesté v řadě čtyřgólový výsledek. Možná proto jsme chtěli domácí nechat snížit a ocitli se zkraje druhé půlky pod tlakem, jenž vrcholil bezpečnou střelou, kterou Ropek nešťastně, ale umně tečoval do protipohybu Prešinského a po pěti minutách tu bylo ošidné dvougólové vedení. Naše hra se smrskla na odkopávání do brejků, jeden takový nouzový odkop Nováka vyslal do úniku Buriána, který výjimečně nestál v ofsajdu, ten ale své sólo zakončil předkopnutím do gólmanovy náruče. Naším dalším zazděným brejkům předcházela nebezpečná hlavička obávaného domácího kanonýra Švece, centr, který se snesl na břevno, Ropkův odkop z čáry po jiném centru, který Prešinský neudržel, nebo pár rohových kopů a standartek z nebezpečné vzdálenosti. Nebo spíš blízkosti. Ale zpátky k našim brejkům. Domácí hodně otevřeli hru, ale ani vystřídavší útočníci si s výpady do soupeřovy obrany nedokázali poradit. Burián v situaci dva na jednoho dvakrát zahnal spoluhráče, za pivo před minulým zápasem suspendovaný Zerzán zase všemožně dokazoval, že ono pivo za to neproměňování nemohlo. Domácí se snažili zpoza vápna střílet, ale mušku měli hodně vychýlenou, naši útočníci se zase střílet báli. Musel to na sebe vzít až Kuta, který ale slabší pravačkou neprostřelil gólmana, silnější levačkou neprostřelil blok hráčů a silou vůle se nedokázal dohodnout s Vopařilem na řešení další herní situace ( té předcházelo jeho obejití 3! protihráčů). Rohové kopy nám tentokrát úspěch nepřinesly, ale po jednom z nich Vopařil nacentroval před bránu a po ose neúspěšně zakončujících V. Štancl - Skala - Zerzán se balón dostal až na vápno, odkud ho Tměj krásnou střelou po zemi uklidil do brány. Těžko říct, kolik chybělo do konce, protože v zápise stojí, že gól padl v 75. minutě a nahrávající Vopařil naskočil do zápasu v minutě 77., to skoro vypadá na příliš hráčů na hřišti. Nicméně za nesrovnalosti buďme rádi, protože zatímco Novák v poslední minutě spřádal plány na příští volný víkend, rozhodčí byl milosrdně proti, a tak jsme mu odpustili i dřívější neoceněný "červený" faul na unikajícího Zerzána. Náš válec se tedy po třech čtyřgólových škobrtnutích dostal už ke třetímu čtyřgólovému skoku vzhůru a vzhledem k schváleným dotacím na vrt to vypadá, že nějakou budoucnost máme. Což se asi o MARTINĚ1 říci nedá - jak před jaroměřickou, tak před litomyšlskou hospodou, ji museli roztlačovat mechanici a kdoví, jestli se jí Víťa nebude muset vzdát.