Morašice vs Opatov

Domácí výhra, klidná výhra, aspoň trochu oku lahodící výkon a hra bez jakéhokoliv soupeřova tlaku. To není sumář zápasu, ale předzápasových přání. Snad to nebyl přímo tlak, ale prvních pět minut nám hosté po pravé straně tak vytrvale zatápěli, až z toho byla nějaká docela solidní střelecká pozice, končící naštěstí v zelené a ne bílé síti. Poté jsme se sice trochu zklidnili při bránění, ale dopředu to zas tak klidné nebylo. Když se vytrvalé nákopy nesetkávaly s úspěchem, z ničeho nic si vyměnili míč po zemi Skala, Vomáčka a Zerzán, který po té neskutečně rychlé kombinaci dostal na vápně více prostoru a jeho zakončení na vzdálenější tyč vypadalo velmi chladnokrevně - 1:0. Chladnokrevný byl také rozhodčí, který držel zápas na uzdě chvílemi až příliš úzkostlivým pískáním, ale účel světil prostředky a zápas probíhal po delší době bez výrazných emocí. Tato zmínka slouží hlavně k tomu, aby se dalo snáz pochopit, že aniž by se hrálo nějak prasácky, další hra byla dost kouskovaná a naše momentální územní převaha byla takřka k ničemu, dokonce se někdo nechal slyšet, že to bylo na blití. Tyto hlasy mohl umlčet Novák, jehož standartka šla ale vysoko nad a Zerzán, ale jeho dalšímu kvalitně provedenému zakončení tentokrát předcházel ofsajd. Aby si diváci u hospody nemohli stěžovat na nedostatek vzruchu, pustili jsme hosty do jedné zajímavé pozice přímo ve vápně, naštěstí bylo jejich zakončení bídné a Prešinský stál na správném místě. Brzy poté vyslal Vomáčka parádním pasem do rozhozené obrany Skalu, jeho křížnou střelu vyrazil gólman před J. Kubeše, který se rozhodl do prázdné brány lobovat. A zakroutil míč tak dokonale, že to snad většina lidí ani neviděla, protože obraceli oči k nebi nad  tou promarněnou šancí. Leč míč si přes výrazný oblouk cestu do brány našel - 2:0. Chvíli na to si zblokovaný přímák u brankové čáry doběhl Klement, nalil pod sebe Vomáčkovi, jeho střelu chumlem těl si našel na zadní tyči znovu J. Kubeš a zápas hned vypadal veseleji - 3:0. Těsně před pauzou jsme přečkali nebezpečný centr naším vápnem a šli do kabin zřejmě s největším náskokem za poslední pětiletku. Nehledě na to se o klidné poločasové rozpravě mluvit nedá.

A o klidném začátku druhé pětačtyřicetiminutovky už vůbec ne. Naše lavička byla vzteky bez sebe, soupeř, který se měl bez možnosti střídání brzy unavit, srdnatě dřel, jen jedenáctka našich hráčů na hřišti byla v klidu. Úvodní nejistoty jsme přečkali bez úhony a snad i vyložené šance, jen nějaká hlava nad bránu po jednom z rohů. Naše střídání i soupeřovo útočení nám poskytlo dostatek možností k dalšímu pojištění výsledku, ale nadějné brejky končily beznadějnými přihrávkami. Naproti tomu po rychlém průniku a minimálně dvojím odrazu dostal Ropek šanci odkopnout si míč z naší brankové čáry, to je i v jeho věku zkušenost k nezaplacení. Nakonec jsme si přeci jen vykoledovali jeden banán zhruba tímto způsobem: zbytečný faul Válka, nepokrytý náběh na vápně, výborný reflexivní zákrok Prešinského, břevno, prohraná hlava, břevno, prohraná hlava, gól - 3:1. Po jednom Famfulíkově rohu mohl již předtím zvýšit Burián, ale hlavičkoval nad, naštěstí si Famfulík plivnul pro štěstí a jeho další roh proměnil hlavičkující V. Štancl a zaplať pánbu, že se tak stalo rychle po hostujícím nížení - 4:1. Hned po rozehrávce se navíc hosté dopustili chyby, Klement vyslal Buriana do sóla a ten prokázal všechno jen ne instinkt střelce. Snad z respektu ke gólmanovi nebo z nedůvěry v sebe samotného,snad z dobré povahy nebo pro dokumentaci svého přehledu, daroval míč před prázdnou bránu Vopařilovi - 5:1. Pak jsme mohli skóre ještě navýšit, Vopařil neproměnil sólo, Famfulíkův roh šajtlí přímo do brány vyrazil gólman na čáře a těsně před našimi dobíhajícími hráči, Burianovi naštěstí chybělo při dalším náběhu odhodlání dopravit míč do brány za každou cenu, protože by to možná byl gól, ale taky by zřejmě praskaly kosti. O domácí výhře tedy není sporu, věnujme ji našemu nepřítomnému trenérovi, protože přečíst si tento výsledek bez dalších informací v klidu domova, to musí potěšit. Další body ze seznamu přání nechť si každý subjektivně zhodnotí sám.