Semin Morasice Pohar

Opět s minimem změn jsme se v neděli odpoledne, nebo spíš večer, vydali na výlet, jaký u nás nemá obdoby - 75km za celkem ze třetí třídy Pardubického okresu. Nebyl to však dobrovolný útěk od rodin, ani zatemnění mysli při domlouvání přáteláku, ale utkání dvou outsiderů senzačně postoupivších do druhého kola krajského poháru. Plácek silně připomínal náš stav před dvěma lety a na začátku se nám na něm nedařilo plnit trenérské pokyny, takže za prvních dvacet minut jsme se dostali pouze ke zblokované střele Klementa. Ani domácí Semín se v ofenzivě a fotbalové kvalitě zrovna nepřetrhl, ale jednoduché nákopy na kvalitního útočníka znamenaly stálé riziko, jak se ukázalo i po akci ze strany, při níž se naštěstí pokus o přímou střelu z úhlu setkal s opačnou falší než bylo třeba. V polovině prvního dějství Burián prodloužil aut na Sokola, ten na středu podržel míč a krásnou průnikovkou oslovil Válka, ten vyhrál šprajc s gólmanem, který bůhvíproč nepoužil ruce, a pak už jen pohodlně doklepával do prázdné brány. V pokračující převaze jsme domácí bránu a jejího nejistého strážce ohrozili ještě několikrát. Sokolovu vyraženou střelu bohužel nikdo nedobíhal, při jiném závaru nám domácí zblokovali snad tři pokusy ve vápně (ale gólmana vystrašil až ten čtvrtý, nejméně nebezpečný), ještě jednou jsme míč nějak dostali bez úspěšné dorážky do okolí brankové čáry, Buriánovo sklepnutí před bránu i Válkovo sólo zastavil ofsajd. Ne že by naše defenziva celou tu dobu pracovala bezchybně, domácí se díky několika promáchnutím a špatným rozehrávkám dostali do rychlých brejků, ale kromě rohů a silně předimenzovaných střel si nemohou zapsat nic pořádného.

Do druhého poločasu naskočil místo Buriána Zerzán, D. Štancl se posunul do zálohy a oba si brzy připsali neúspěšné nájezdy na bránu, které mohli zarazit domácí převahu v úvodu, ale D. Štancl střílel slabě a Zerzán pozdě. Domácí si v této fázi žádnou šanci nevytvořili, kromě dvou střel z dálky se nejblíže vyrovnání ocitli před přímákem z vápna, který si hlavní sudí za rámeček určitě nedá. Po jeho provedení vysoko nad už se do nadějnější pozice nedostali. Zerzán se kanadského bodu dočkal po hodině hry, když mezi beky našel Sokola, který si pohlídal atak obránců, tváří v tvář gólmanovi zachoval klid a zvýšil na 2:0. Ani ne o minutu později se rozhodl dopřát podobný pocit M. Štanclovi a i on využil otevřené obrany ke krátkému sólovému postupu a chladnokrevnému zakončení podél gólmana. Dokonce pravačkou. Po šedesáti minutách bylo tedy o postupujícím rozhodnuto, a řešila se jen výše skóre a dobrý pocit z fotbalu. Ještě jednou mohl skórovat D. Štancl, ale centr Válka mu přistál na hrudi a tou se moc rána dát nedá, Vopařil si při kombinaci ve vápně s Kopeckým nepohlídal ofsajd, Chmelíkův šibenici atakující pokus zastavil domácí gólman. A tak se skóre zvýšilo až v samotném závěru, kdy touhy domácích po čestném gólu využila chotovická eskadra v našem týmu. Vopařil se dostal k odraženému balónu po domácí standartce, z naší půlky vysunul do nájezdu Sokola, který ve vápně naservíroval svou třetí asistencí v zápase pohodový gól důsledně dobíhajícímu Novákovi. Výlet to tedy nebyl úplně zbytečný, zase jsme trochu vyladili formu před prvním mistrákem, vyhráli jsme poukaz na jarní domácí utkání proti celku Svitav - účastník krajského přeboru a ještě se někteří z nás mohli cestou domů pokochat červánky.