Morašice vs Mladějov n. M.

V prvním jarním zápase okresního přeboru jsme na domácím hřišti přivítali soupeře z Mladějova. Mistrovské premiéry si ve svých rolích vyzkoušeli trenér M. Kopecký a kapitán D. Štancl, zaskakující gólman Burián si na svůj jediný domácí start v bráně ani nepamatuje (rok 2013, výhra 1:0 na Poličkou gólem J. Famfulíka), paměť v útoku nastoupivšího J. Štancla je sice o 10 let mladší, ale jeho poslední start je ještě o rok starší (2012,2:0 proti ČT „B“, góly Vomáčka a J. Vosmek), a střídající T. Huryta si svůj jiný „ostrý“ start za áčko prostě pamatovat nemůže. Jak jsme si mohli vyzkoušet v týdnu na tréninku, čekal nás vlastní oddílovou vinou těžký terén, se kterým jsme měli při naší snaze o kombinační hru velké problémy, na rozdíl od soupeře, který si až na pár výjimek vůbec nekomplikoval život. Ať už to bylo zmíněným terénem, nebo i slabou nabídkou, šancí si oba týmy v prvním poločase příliš nevytvořili a brankáři byli takřka bez práce. Hosté zahrozili ze dvou rohů, které nepříjemně propadli na přední tyči, ale ty se nám podařilo na poslední chvíli odvrátit. Na druhé straně měl z rohu šanci J. Štancl, ale jeho hlavička se nevešla mezi tři tyče. První gól jsme soupeři nabídli sami, když 150. áčkový zápas hrající Kutzer tak dlouho otálel s rozehrávkou, až ho o míč připravil hostující Vondráček a samostatný nájezd bezpečně proměnil střelou na přední tyč. A protože střelu D. Štancla z dálky vyrazil brankář na roh a Novákovy průniky po lajně nenašly správného adresáta, šlo se do kabin za stavu 0:1.

Že bychom na soupeře vlítli, to se úplně říci nedá, i když to mohlo být způsobeno mírným vymrznutím při čekání na zdlouhavý příchod hostů z kabin. Přesto jsme se dočkali vyrovnání, když si na Vítův centr ze standardní situace naběhl D. Štancl a hlavou míč uklidil na zadní tyč. Skoro ještě v době oslav soupeř zkoušel Buriánovu pozornost přímo po rozehrání ze středového kruhu, ale neúspěšně. Ani to nás však neprobudilo a hosté měli během pár minut dvě velké šance, když přímo z rohu trefil zadní tyč a ze standardky o pár minut později míč jen prolétnul kousek vedle. Vedení na svoji stranu jsme mohli strhnout i my, ale Štěpán trefil z přímého kopu břevno Motyčkovy branky a Vítův roh pouze prolétl malým vápnem. Abychom zachovali dekorum, budeme doufat, že v XX. minutě si pomezní rozhodčí kousek od našeho rohu chtěl protáhnout zmrzlé ruce a to, že hlavní na jeho pokyn odpískal přímý kop, byla prostě chyba v komunikaci než zlý úmysl, protože faulu Ondráčka se nedomáhal ani jeho soupeř v tuctovém souboji. Následný centr bohužel vehementním soupeřovým tělem vehementně tlačený Novák nechtěně umístil k vlastní tyči. Od této chvíle soupeř pouze odkopával míče, tahal čas a my si nebyli schopni vytvořit pořádnou šanci. Skala vystihl nepovedenou malou domů, ale vyběhnuvšího gólmana už zblízka neobhodil, v těžké pozici později pak bránu přestřelil a lépe se nevedlo ani Ondráčkovi, který mířil nad hlavou. A protože na víc jsme se již nezmohli, tak kromě pár nepovedených verdiktů sudího a snahy hostujícího trenéra o profesionalizaci okresního přeboru dodržováním tří střídacích oken tento zápas už nic zajímavého nepřinesl. Začali jsme doma tam, kde jsme výsledkově skončili, nezbývá než udělat všechno proto, aby to za týden v Hradci nad Svitavou i za 14 dní doma v derby proti Cerekvice dopadlo a vypadalo lépe.