Morašice vs Horní Újezd

Další utkání jsme sehráli doma proti sousedovi z Horního Újezda. Po skvělém výkonu a obratu z minulého týdne v Opatově a po zjištění sobotních výsledků, na nás vyhlíželo bodové dotažení prvního Třebařova, se kterým odehrajeme další zápas. Těžko říct, jestli nám takové myšlenky stouply do hlavy, ale jak už se to u nás, až s nepěknou pravidelností stává, proti tabulkově slabšímu soupeři jsme tvrdě narazili. Po většinu zápasu nám „Horňák“ dopřával dostatek prostoru na středu hřiště, ale bohužel jsme si nebyli schopni vytvořit pořádnou šanci. Mohla za to špatná nabídka, málo hladu podstupovat souboje a rvát se do zakončení. Jako například M. Kopecký, který se v nadějné pozici bál vystřelit slabší levou, až byl nakonec zablokovaný. Velmi lacině jsme inkasovali ze standardní situace, kterou jsme vytvořili hašením hostujícího odkopu. Zmíněný nedůraz ve vápně vedl k prvnímu zakončení, které Rusnák dokázal vyrazit, ale proti samotně dorážejícímu Hanákovi byl už krátký. Na druhé straně si výborně podržel na zádech obránce Halsbach, ten se bez nabídky spoluhráčů rozhodl vzít zodpovědnost na sebe, ale jeho střela z otočka mířila nad bránu. Když už se nám podařila kombinace po kraji, zrazovali nás centry, které ve většině případů trefovali obránce na přední tyči, ale stejně tak je nutné říci, že možných adresátů bylo ve vápně poskrovnu. Další direkt přišel v podobě proměněného brejku, když jsme před hostujícím vápnem po špatné přihrávce ztratili míč, po průniku do našeho vápna přišla zpětná nahrávka na Havrana, který dostal spoustu prostoru a času i díky našemu návratu v podobě vycházkového tempa, aby stihl zaseknout před Černohorským a křižnou střelou zvýšit na 0:2. Špatné bránění našeho stopera se podepsalo pod již třetím gólem hostů, když nechal podél brankové čáry obtočit kapitána Kusého, který prostřelil Rusnáka a trefil zadní tyč, ale od ní se míč odrazil přesně na nohu Opletala, který už měl poměrně snadnou úlohu. A nemuselo skončit jen u toho, když hosté po standardní situaci nastřelili tyč. Poločasový hvizd tak byl pro nás vysvobozením.

Do druhého poločasu jsme nastoupili pro změnu s Rusnákem v poli, jehož místo v bráně zaujal Špinar. Mírné zlepšení aktivity na začátku druhého poločasu vyústilo v uvolnění Pirkla, ale jeho střela zpoza vápna se mezi tři tyče nevešla. Po faulu na aktivního Rusnáka jsme dostali možnost volného přímého kopu, který zeď zblokovala na roh. Právě z toho rohu poslal Vít centr na zadní, kde nejvýše vyskočil Novák a hlavou v nás vykřesal naději na možné odvrácení blamáže. Ve velké šanci se objevil Rusnák, kterého průnikovkou vyslal do úniku Vít, ale bohužel netrefil bránu. Závar před bránou vyvolal přímý kop v podání M. Kopeckého, ale dotlačit míč se nám nepodařilo. Byť jsme si rohů nevytvořili málo a z jednoho se nám dokonce podařilo skórovat, další měli k úspěchu daleko. Po brejkových situacích ještě dvakrát zahrozil Havran, ale po jeho zakončeních mohl zůstat Špinar v klidu. To hostujícího útočníka však mrzet nemuselo, když mu Špinar za chvíli nabídl šanci nepřesnou nahrávkou a Havran prázdnou bránou nepohrdl. To byl definitivní hřebíček do naší rakve, závěr zápasu už byla z naší strany křeč a přes pevně postavený blok „Horňáku“ jsme si pořádnou šanci nedokázali vytvořit. Je mrzuté, jaké šance si necháváme proklouznout mezi prsty, je trestuhodné, že se to děje proti týmům ze spodu tabulky a ještě na domácím hřišti. Třebařov na svém facebooku napsal, že příští sobotu je čeká zkouška ohněm. Ten nám dnes chyběl, ale snad nikdo z nás nechce soupeře o tuto zkoušku připravit!