Morašice vs Pomezí

Třetí domácí zápas během jednoho týdne a podruhé byli naši diváci svědky přímého souboje dosud stoprocentních celků. Po zdolání Dlouhé Loučky k nám tentokrát přijelo loni bétřídní Pomezí. V sestavě jsme poprvé v sezóně přivítali Nádvorníka, zraněnou obranu nám znovu pomohl zalepit Chmelík, jindy zdvojenou pozici brankáře zachránil Burián. Začátek dalšího úmorného zápasu obstarala zblokovaná hlavička Chmelíka (po hříchu šlo po zbytek zápasu o náš nejnebezpečnější roh) a Buriánova cílená udička hostům, když před sebe beztrestně vypustil první centrovaný míč. Start ale obecně patřil nám a když v 5. minutě zpoza vápna napřáhl Huryta, i díky prázdnému letu hostujícího gólmana to asi nebylo daleko od cíle. Což se bohužel nedalo říct o chvíli později, kdy náš útočník v rychlostním souboji přetlačil obránce, ale zakončil zbrkle bodlem nad. V 10. minutě se do souboje 1 na 1 pustil Bureš, po jeho práci se dostal míč na volného Nádvorníka, který ale z hranice vápna tváří v tvář gólmanovi vystřelil pod své možnosti. Z hostující rozehry se ale brzo dostal míč na Bureše, který potáhl po lajně a předložil míč zpětnou přihrávkou na Nádvorníka. Ten nevystřelil nebo špatně zpracoval, každopádně míč od něj putoval těsně za vápno, kde si ho připravil Skala, který přesnou přízemní střelou k tyči oslavil návrat do základní sestavy a připsal si jubilejní 40.gól za muže (do TOP 30 mu tak chybí pouhé dva zásahy). Hosté hrozili dlouho pouze rychlostně, poprvé střelecky to bylo až po dvacáté minutě, ale hned z toho byla drtivá tříminutovka. Nejprve Burián vychytal útočníka, který před ním vyplaval po průnikovce středem, po druhém z následujících rohů hosté přehráli naši pravou stranu, ale po centru do vápna trestuhodně trefili tyč odkryté brány, naše další rychlá ztráta vedla k prakticky totožné situaci s podobně velkým xG, jen místo tyče odvrátila balón skála jménem Skala. Když jsme se uklidnili, podařilo se po ose Nádvorník a Vít dostat míč na ofsajd lajnu pilujícího Bureše, ten dal bohužel prvním dotykem šanci stoperovi i k zakřižování. Přes lepší herní dojem jsme si už větší šanci po zbytek poločasu nevypracovali, a to ani z rohů nebo nepřímého kopu, nařízeného ve 40.minutě za hádání rozehrávkově bezradných hostů mezi sebou. V době jejich psychického dna jsme jim málem darovali gól sami, když si Ondráček s Buriánem špatně vykomunikovali malou domů, ale hlavičku našeho obránce do prázdné brány stihl Burián heroickým návratem a skokem vyškrábnou.

Za podobného počasí a při stejném výsledku se nám bohužel stejně jako ve středu nepodařilo udržet výhodný výsledek déle než pár minut. Hosté od naší střídačky hodili dlouhý aut po lajně, Chmelík se při něm nedostal před Sílu, jehož už pak neměl nárok dohnat, hostující útočník našel zpětnou přihrávkou jednoho z trestuhodně neobsazených spoluhráčů a ten už prázdnou bránu nepohrdl. Rozdíl oproti středečnímu srovnání byl ale v tom, že se to povedlo podstatně kvalitnějšímu soupeři. Síla podobně pláchl hned minutu po gólu, ale jeho centr tentokrát odvrátil Chmelík. Za nás odpověděli Skala s Nádvorníkem, když nejdříve prvně jmenovaný potřeboval pár centimetrů navíc, aby mohl lépe zakončit centr svého kolegy na zadní tyči, chvilku nato si role prohodili po autovém vhazování, ale Nádvorníkův oblouk si domácí gólman pohlídal. Pirkl ještě po rohu vracel do ohně místo pokusu o zakončení a to bylo, co se týče našeho ofenzivního snažení, prakticky vše. Vadnoucí fyzická kondice byla proti rychlostně velmi disponovanému soupeři obnažena víc než by bylo zdrávo, asi i v důsledku sil nás neposlouchal balón při triviálních věcech, oživení ze střídačky se minulo účinkem. Vzápětí po Nádvorníkově oblouku se hosté dostali k zakončení z pravé strany, které Buriánovi propadlo naštěstí mimo bránu. V 65.minutě se Síla v souboji 1 na 1 s Ondráčkem dostal ke střele, kterou zneškodnil Burián a dorážku již pokryl náš obránce. O pět minut později už Sílovi v zakončení žádný obránce nepřekážel, ale Burián mu při samostatném nájezdu přečetl skokem pod nohy gólovou kličku. Kvóta tří branek na náš přeborní zápas se naplnila o něco později, když Skala ztratil míč na půlce, hosté rychle rozehráli akci středem a druhý z Hegerů byl u míče za obranu dříve než Ondráček i vybíhající Burián, před kterým stihl míč píchnout do sítě. Ve snaze o vyrovnání jsme se ale nezmohli na nic, o čem by se psalo do novin, naději mezi fanoušky vzbudil míč, který po standartce propadl pod nohy V. Štancla a Sokola, nebo střela Pishty z ostrého úhlu do boční sítě, ale za největší šanci se dá možná označit moment, kdy mohl Sokol vysunout rozběhnutého Nádvorníka, ale neprocedil přihrávku přes posledního obránce. Bohužel jsme v prvním poločase nevyužili naši převahu a šance, v druhém poločase posadili lacino soupeře na koně a pak už objektivně neměli na kvalitního a rychlého protivníka dostatek sil, ani na hřišti, ani na lavičce. S takovými prohrami se musí umět žít.