Boršov vs Morašice

V oficiálně posledním podzimním kole nás po sérii třech domácích zápasů čekal výjezd do Boršova, kam jsme i kvůli dovoleným vyrazili opět v zúžené sestavě. Zatímco domácí sázeli na jednoduchou hru a Raclovy dlouhé nákopy za obranu, naší snahou byla kombinační hra po zemi, kterou nám soupeř i poměrně rovné hřiště umožňovali. Ale bylo to nakonec ze vzduchu, odkud jsme v úvodu utkání udeřili, když Lněničkův dlouhý aut poslal V. Štancl hlavou do sítě (gólem číslo 45 se v historické tabulce odpoutal od F. Bureše a dorovnal R. Bureše). Další ranou pro domácí mohlo být vyloučení Zombera, když příliš dlouho čekal s autovým vhazováním, až rozhodčí aut přiřknul pro nás. Následný Zomberův slovní výlev hlavní ocenil červenou kartou, ale po přímluvě pomezního, že nadávky směřovali k vlastní lavičce, změnil barvu karty na žlutou. Snad jediné vážné ohrožení naší brány jsme dopustili, když jsme nechali propadnout aut až na penaltu, kde byl nikým nehlídaný Zomber. Ten ale ztratil příliš času zpracováním míče a v následném závaru se už dostal do příliš složitého úhlu, odkud Rusnák v klidu vykryl jeho zakončení. Jinak jsme soupeře téměř do ničeho nepustili a hru víceméně kontrolovali. Naše místy pohledné kombinace ale ke kýženému úspěchu nevedli, ani další Lněničkovy auty či Skalovy rohové kopy jsme nedokázali zužitkovat. Nejblíže ke gólu byl dvakrát Novák, ale ani on neuspěl. Nejprve po rozehrání volného přímého kopu gólman jeho střelu dokázal vyrazit nohou a o chvíli později jeho pokus z hranice vápna dokázal zblokovat obránce.

Málokdy se stává, že co se řekne v kabině, se splní a nám se to povedlo navíc docela rychle. V 50. minutě poslal Skala do vápna centr z volného přímého kopu, na který si naběhli úplně osamocení bratři Štanclovi. Mladší Dominik na Skalův centr sice nedoskočil, ale dostatečně tím zmátl gólmana, který na míč nedosáhl a starší Václav už na zadní tyči pouze jistil a k jeho „zklamání“ sledoval, jak se míč neodráží od tyče k němu, ale zapadl přesně za háčky. Tento gól vysunul domácího Racla z obrany do útoku a bylo to znát. Po jedné z našich zbytečných ztrát, provázejících tuto pasáž hry, se domácí dostali do rychlého kontru, centr z naší pravé strany našel na velkém vápně Racla a ten z první poslal umně do břevna. Dorážku mu znemožnil V. Štancl, který narozdíl od minulého týdne dorazil do hlavičkového souboje včas a fňukání domácího útočníka o penaltu nepadlo na úrodnou půdu. K jeho nářkům se přidávalo i nesoudné domácí publikum, o přestávce dobrácky žadonící o „nechání bodu“, po přestávce spílající nám i rozhodčímu úplně za všechno. Nenávistná a vzteklá atmosféra se přelila i na domácí hráče, zejména na Racla, jehož opakované výlevy chladil hlavní rozhodčí pouze slovy „Míšo, klid“, ale protože nepoužil hanlivých výrazů, nezasloužilo si to prý ocenění kartou, což mu dovolilo později trochu nevybíravým způsobem faulovat Ondráčka. Být to o gól, ještě bychom se o výsledek hodně strachovali. A to i proto, že jsme nedokázali proměnit žádnou ze svých dalších šancí. Přihrávka D. Štancla pro Hurytu do úniku byla příliš dlouhá, další střelu Nováka po propadlém rohu na zadní vychytal domácí brankář. Největší příležitost na zvýšení náskoku měl Ondráček, který se po pěkné kombinaci a přízemním centru Skaly objevil sám na penaltě, ale přestřelil. V samotném závěru se objevil znovu po velmi podobné kombinaci ve velmi podobné pozici, ale tentokrát na míč nedosáhl a za ním nabíhající Špinar odkrytou bránu netrefil. Radost z vítězství nám to ale už nevzalo a my si po více jak měsíci mohli opět užít vítězný pokřik a díky ostatním výsledkům se opět přiblížit k vedoucí dvojici v tabulce. Příští týden nás čeká odložené derby s „Horňákem“ a tím i poslední zápas podzimu, tak nás přijďte podpořit.