Morašice vs Vendolí

V prvním a v jednom z těch mála domácích jarních utkáních jsme přivítali Vendolí. Domácí prostředí, zaváhání vedoucího Opatova, založení oficiálního fanklubu a odčinění remízy z Moravské z minulého týdne, to byly jasné motivace k tomu, proč dnes dovézt zápas k vítězství. Už od začátku bylo jasné, že zápas silně ovlivní silný vítr a los určil, že v prvním poločase to budeme my, kdo kromě důrazného soupeře bude bojovat i s tímto živlem. Asi v 10. minutě se ve velké šanci objevil Halsbach, který se dostal do šance po pěkné kombinaci Nádvorníka a Víta na pravé straně, ale po následném centru mu bohužel nevyšel krok a v pádu zakončoval z pár metrů těsně vedle. Stejný hráč se objevil v další velké šanci, když se k němu odrazil Nádvorníkův přímý kop, ale tváří v tvář proti gólmanovi svou šanci neproměnil. O chvíli později už jsme se ale gólu dočkali, když Skalův roh dokázal v souboji prodloužit D. Štancl a Novák dokázal skákavý míč i přes skrumáž těl dopravit do sítě. Tím byl ale na nějakou dobu konec našim šancím a hra se začala trochu přiostřovat. Poté, co byl puštěn zákrok podrážkou proti Černohorskému, který musel nuceně střídat, jsme hráli pár minut v oslabení, z čehož soupeř vytěžil samostatný nájezd na Rusnáka, ale náš slovenský čapájev včasným výběhem dostatečně zmenšil střelecký úhel a vychytal hostujícího útočníka. I tato vzniklá šance rozhodla o tom, že Halsbach zůstane navzdory neproměněným šancím na hrotu a Černohorského nahradí matador Kopecký, který svůj záskok zvládl s přehledem. Zničehonic jsme mohli opět udeřit po rohu, ale stejně jako minulý týden jsme naněkolikrát odražený míč nedokázali u brankové čáry zasáhnout dřív než brankář.  Zbytek poločasu už se nesl především v duchu dohadování se soupeřem a rozhodčím a kouskovaná hra rozhodně přinesla jen málo fotbalové krásy a tak jsme šli do kabin za stavu 1:0.

Nástup do druhého poločasu neodpovídal tomu, že bychom chtěli situaci uklidnit přidáním dalších gólů a soupeři jsme umožnili několik situací, při kterých se dostal k zakončení, ale naštěstí ani při jedné nemusel Rusnák zakončovat. A možná proto bylo tak trochu překvapením, když Kopeckého přímák z půlky možná neúmyslně našel před hranicí vápna Skalu, který úmyslně přeloboval všechny obránce a nabíhající Halsbach již tentokrát nabídnutou šancí nepohrdl a hostujícího gólmana úspěšně přeloboval. Další ranou pro soupeře bylo vyloučení Daniše, který byl faulován a následně si neodpustil oplácení a nakopl Kubeše. Hra tím byla v naší režii, i když přesto jsme si neodpustili pár otevřených okének v našich zadních řadách, ale kromě dvou slabších zakončení do středu brány, kde stál připravený Rusnák, jsme větší zdramatizování nepřipustili. Ale s uklidněním výsledku jsme se stále drželi zpátky. Dobře mířená ale nedůrazná hlava Nováka po rohu do sítě nedošla, stejně tak zůstali nevyužity dva jeho nadějně vypadající průniky. Po přenesení hry na pravou stranu se sám před gólmanem ocitl i střídající Lněnička, ale slabší nohou (myšleno fotbalově, pořád ji má dvakrát větší než Nádvorník obě nohy dohromady) nedokázal střelu na zadní vměstnat mezi tři tyče. Debut snů prožil nováček v naší sestavě Smola, který si z vlastní poloviny doběhl na Skalův pas od hranice našeho vápna a samostatný nájezd proměnil s velkým přehledem lobem přes gólmana. Do podobné situace se dostal ještě jednou, ale to bychom asi chtěli moc, aby hlavním sportovním povoláním florbalista vstřelil ve svém prvním fotbalovém zápase dva góly. A tak tečku za zápasem udělal D. Štancl, když po akci z levé strany a přiťuknutí Nádvorníka napřáhl na hranici velkého vápna a svým celkově 40. gólem v morašickém dresu stanovil konečné skóre na 4:0. Stejné, jen bohužel v obráceném gardu, jaké svítilo na tabuli po předchozím dorosteneckém zápase.