Morašice vs Chroustovice

Série "šestibodových" duelů áčka pokračovala domácím zápasem proti Chroustovicím. Na podzim jsme u tohoto soupeře v hodně nekompletní sestavě prohráli, když se dostal po naší chybě do vedení prvním nákopem v první minutě, a proto po zbytek zápasu ani nemusel volit jinou taktiku než dlouhé míče na jednoho silného útočníka. Dnešní zápas se rozhodl mezi druhou a pátou hodinou odpolední, když se trenérovi odhlásil Nádvorník a trenér i pod zmíněným podzimním dojmem špatně trefil "vyvolenou" jedenáctku. Ta měla totiž dost problémů se svým pohybem, technikou i nasazením, nadto se proti nám postavil soupeř neočekávaně pohyblivý, presující, a technicky a soubojově zdatný. Už ve druhé minutě jsme pustili hosty do střetu 1 na 1 proti Rusnákovi, ale náš gólman opakování katastrofického scénáře z podzimu zabránil. Bohužel nás to z letargie neprobralo, za chvíli dva naši hráči prohráli svoje souboje na levé straně, další dva nezvládli odvrátit zpětnou přihrávku do našeho vápna, takže se míč po lehké teči jednoho z útočníků došoural přesně k tyči - 0:1. Naše mizérie ve všech aspektech hry trvala dobrou půl hodinu, během které jsme jen sporadicky podrželi míč vepředu, o střeleckém ohrožení brány ani nemluvě, naštěstí se hostující převaha do dalších nebezpečných zakončení taky nepropsala. Naše postupné "zapínání" se naplno projevilo v závěrečné čtvrthodině poločasu, když se hostům podařilo po rohu ubránit hlavičku i následný pokus o dorážku v podání Štanclových, zablokovat dost možná gólovou střelu Skaly z vápna, i přežít tutovou šanci Válka, kterému naservíroval prudkou přihrávku před prázdnou bránu po výborné individuální akci Novák, ale náš nejlepší střelec sezóny trestuhodně přepálil. V samém závěru pak obstřelem mířil přesněji, ale hosty zachránil zákrok domácího brankáře. Což bude Válka trápit určitě víc než poplatek do kasy za to, že se tímto 457. zápasem posunul na 14. místo našich mužských tabulek. Hosté si v této části vypracovali jeden přímák na nějakých dvaceti metrech, ale naštěstí nemířili přesně. Nebo toho možná měli víc, ale radši nevzpomínat.

Do druhého poločasu jsme vstoupili s Burešem a Vítem, ale byli to hosté, kteří si brzy vybojovali roh, po něm se díky tečované střele z vápna dostali opět tváří v tvář Rusnákovi, který naštěstí včas zmenšil úhel a s nasazením vlastního zdraví bránu uhájil. Na druhé straně znovu naservíroval míč před prázdnou bránu Novák, ale Bureš byl o krok, dva mimo dráhu balónu, těžko a zbytečně určovat čí vinou. Když to na sebe poté vzal Novák sám, jeho bodlo z velkého vápna vyrazil u přední tyče gólman hostí. Celkově byl druhý poločas od nás bojovnější, ale to by měla být samozřejmost. Ofenzivní kvality jsme předvedli zoufale málo - což mimochodem v 17. kole B.třídy trápilo naše áčko i před deseti lety, jen byla jeho tabulková situace ještě o něco horší, viz. zde. Hra v nedělní přítomnosti se hodně kouskovala, některé z nás zajímal víc rozhodčí než fotbal, centry z častých přímáků byly často krátké, ty prodloužené zase na zadní tyči nebyly zavřené a jen díky Rusnákovi, který v závěru lapil dva samostatné nájezdy, jsme mohli až do konce doufat v nějaký úspěch. Který se ale nedostavil, což je asi spravedlivý trest za to, jak jsme vstoupili do jednoho z klíčových zápasů jara. Hosty sice před zápasem zajímalo hlavně to, jestli se u nás netočí Polička, ale v samotném zápase předvedli lepší nasazení i individuální výkony než my, a tři body i pivo si zasloužili víc. Naše jaro zatím výsledkově kopíruje podzim, a když už jsme promrhali dva domácí zápasy, ve kterých jsme se od podzimu chtěli odlišit, nezbývá než dělat všechno proto, aby to kopírování pokračovalo, tzn. vyhrát derby v Janově.