Janov u Litomyšle vs Morašice

Další utkání ze série těch, co „musíme“, nás čekalo v derby s Janovem. Personální krize dosáhla takových rozměrů, že k takto důležitému zápasu jsme odjeli pouze ve 12-ti lidech, do základní sestavy byl nominován matador Kopecký, jenž si se svojí rolí poradil náramně, díru ve středu zálohy zalepil Ondráček, pro kterého se jednalo o 150. zápas za muže. K tomu všemu se ještě při střele v půlce poločasu zranil Válek, který dohrával zbytek zápasu s velkým sebezapřením. První poločas byl spíše opatrný, ani jeden tým nechtěl udělat chybu, o čemž vypovídalo málo šancí na obou stranách, z toho dvě byly po vlastních chybách. Domácí hned zkraje zápasu nevyužili možnosti volného přímého kopu z hranice pokutového území, ani pomalé malé domů Pitry a zaváhání Černohorského, kdy zavčasu vyběhl z brány Rusnák proti dotírajícímu Zvěřinovi. Na druhé straně po průniku z levého křídla dvakrát nepřesně střílel zpoza vápna Pitra. V největší šanci se objevil Novák, který vystihl chybu v domácí rozehrávce, ale jeho samostatný únik gólman zneškodnil. Po dalším jeho průniku poslal před bránu přihrávku, která ale byla příliš dlouhá pro nabíhající Ondráčka i Víta.

Do druhého poločasu vstoupili a prakticky v celém jeho průběhu byli aktivnější domácí. Jejich zvýšený presink, ale především naše slabá nabídka a neschopnost podržet míč na útočné polovině vedla k rychlému přenášení hry z jedné strany na druhou a postupem času i našemu úbytku sil. V první výraznější šanci se objevil zhruba po hodině hry Boháček po centru z levé strany, jeho hlavička do protipohybu ale skončila na tyči. V krátkém časovém sledu se do dvou ložených šancí dostal Novotný uprostřed vápna, ale poprvé přestřelil, podruhé jeho pokus skončil pouze na břevně. Z naší strany mohl zahrozit Pitra, ale po centru Víta hlavou vůbec netrefil bránu. Do nezaslouženého vedení nás mohl a měl dostat Bureš, kterému mezi obránci prostrčil míč do vápna Novák, ale přestože jsme střelu našeho čerstvého myslivce už viděli v bráně, její trajektorie nebyla tak přímočará jako z jeho kulovnice a o fous minula cíl. Promarněný moment, ke kterému jsme se v našem momentálním rozpoložení více méně upínali, vykolejil několik hráčů natolik, že jsme vůbec nezachytili domácí rychlou rozehru a akci po křídle, na jejímž konci byl Zvěřina, který z malého vápna přestřelil odkrytou část brány. Tak dlouho jsme si ale naší nedůsledností koledovali, až domácí vedli další akci, opět po naší levé straně a po přihrávce pod sebe na roh vápna poslal zcela volný domácí dorostenec Chlup s pomocí zadní tyče míč do brány. Zda se jednalo o střelu nebo o centr, na to se historie ptát nebude. I v tom málu času, který zbýval jsme ještě měli příležitost na vyrovnání, když si Bureš na vápně položil obránce a předložil do lepší pozice Válkovi, ale ten sám před gólmanem přestřelil. Stejně tak si mohli klid zajistit domácí, ale Zvěřinovu výbornou střelu ještě lépe vytěsnil Rusnák na břevno. Náš ofenzivní zmar podtrhla poslední akce zápasu, kdy Vít zvolil nepřesnou střelu namísto možná vhodnějšího centru. Další zápas prohraný v poměru 0:1, pokaždé jsme zůstávali „naživu“ jen díky výbornému Rusnákovi, ale nakonec všechno přišlo vniveč. Ani zopakování podzimních výsledků už nám nevyjde, nezbývá, než body, potřebné pro jistotu záchrany, posbírat jinde.