Býšť vs Morašice

V neděli nás čekal zápas s posledním tabulkovým sousedem z Býště. Během cesty, která kvůli havárkou ucpané "pětatřicítce" trvala o čtvrt hodiny déle, se trenér i přes hubenou sestavu rozhodl pro drobné rošády, o kterých si o tři hodiny později mohl říct, že hrubě nevyšly. Přestože teploměr se pohyboval někde okolo 27 °C, náš nástup do zápasu byl poměrně vlažný, neprobudila nás ani první chyba a nabídka soupeři ke skórování, ani nedůsledné bránění standardní situace, jejíž dorážka rozvlnila jak síť, tak naštěstí praporek pomezního.  Domácí nás dobrým presinkem, a za přispění naší nekvality, nepustili do rozehry a sami se spoléhali na jednoduché nákopy přes celé malé hřiště. Po čtvrt hodině jeden takový přeletěl Pitru a domácí Skutil si se svým nájezdem poradil. Bohužel prakticky totožná situace se stejnými aktéry se odehrála o další čtvrt hodinu později a rázem to bylo 2:0 pro domácí. Z naší strany se na nejpřesnější dlouhé balóny zmohl Rusnák, ale když už jsme se zmocnili míče v útočné třetině hřiště, byli jsme na štíru s provedením nebo myšlenkou. Závěrečná čtvrthodina poločasu přinesla i nějaký náš tlak a několik rohů i přímých kopů z pole, ale kdybychom za naše nejnebezpečnější pokusy označíli zakončení V. Štancla z úhlu ostrého a rohový kop Víta přímo do brány, čili zakončení z úhlu nulového, budeme za blbce. 

Takže radši jakoby nic a jdeme do druhé půle se vzpomínkami na náš podzimní obrat proti tomuto soupeři a vírou v jeho opakování. Bum, 50.minuta, Skutil po další chybě v obraně při průniku ze strany tentokrát předložil do lepší pozice svému spoluhráči, který nikým nenabrán zvýšil na 3:0. Dalších deset minut našich standartek přineslo leda střelu Nádvorníka, proti které skokem zasáhl domácí brankář, zbylých starostí jsme ho ušetřili a naopak dali domácím dost prostoru na souhru, na jejímž konci si Jirásek poradil jak rychlou kličkou s posledním Černohorským, tak přesnou křížnou střelou s Rusnákem Vrcholem našeho zmaru budiž náš aut u obranného rohového praporku, který po těžké narážečce V. Štancl bez rozmyslu odkopl přesně na vápno k domácímu Jiráskovi, který jen tak střelou pod víko zkompletoval hattrick. Od té doby jsme hráli víceméně o desíti a jedinou otázkou byla výše skóre nebo náš čestný úspěch. Skalův pokus po přetaženém rohu si na přední tyči gólman pohlídal, ale o čisté konto ho připravil Novák, když se jeho spoluhráčům podařilo na malém prostoru udržet a vykombinovat míč, D. Štancl obloučkem za obranu vybídnul našeho rychlonožku, který se natlačil před obránce a následně tváří v tvář gólmana překonal křížnou střelou. Snad potěšila kromě hráčů i tři naše fanoušky, a zároveň asi příliš nezkazila radost nadšeně hrajícím i fandícím domácím, kterým můžeme energii jdoucí z týmu i jejich hlediště, i vybojovanou tabulkovou pozici tiše závidět. Následujících 6 týdnů nás čeká první šestka soutěže, a vzhledem k losu našich sousedů a našemu aktuálnímu personálnímu rozpoložení, je nutno kromě maximálního nasazení i doufat, že nám fotbaloví bohové budou pořádně naklonění.