Morašice 2:1 Litomyšl

Osud jediného přátelského zápasu před novou sezónou visel kvůli počasí na vlásku, ale ukázalo se, že je jednodušší pro naše hřiště absorbovat víkendovou nálož vody než pro našeho soupeře z Litomyšle přeložit narychlo zápas na jeho umělou trávu. V kádru i sestavě jsme po dvou a půl letech přivítali navrátilce Válka, po půl roce Pishtu, a na zkoušku jeho krajana Faybishe, absence Nádvorníka, Víta či Pitry byly pouze jednorázové, zato absence Halsbacha, Špinara nebo Smoly se kvůli jejich plánovaným přestupům a jiným činnostem protáhnou minimálně na půl roku. Začátek mače patřil pro letošek átřídním hostům, kterým jsme poskytli dostatek času na rozehrání se jak špatným přebíráním, tak spoustou odevzdaných balónů. Po jednom z nich jsme i inkasovali, když jsme se sice zvládli vrátit po ztrátě v dostatečném počtu, ale nedůsledné bránění ve vápně umožnilo zpracování a přesnou střelu litomyšlského útočníka. Převaha hostů ale málokdy došla až k přesnému zakončení, Rusnák si tak na úspěšný zákrok musel počkat až na přímý kop Kundery, který skokem tyči vytáhl. My jsme se před bránu u hospody dostávali sporadicky, Huryta po průnikovce D. Štancla levou zakončil nepřesně, až by se dalo říct vůbec, druhý jmenovaný po propadlém autu hlavičkoval nad. Kolem půlky půlky si však náš kapitán hlavou našel na rohu malého vápna míč odražený po našem rohovém kopu a jeho vracečka "do ohně" zapadla i s přispěním vzdálenější tyče do brány. Když jsme po půlhodině hry za chodu změnili rozestavení, podařilo se nám až do přestávky hrát se soupeřem vyrovnanou partii, naše ofenzivní pozice bohužel zůstaly nevyužité, když Hurytův centr omylem zaletěl pouze na vrchní síť a "dělostřelec" Sokol v dobré pozici za vápnem nenašel odvahu a posléze ani skills k nebezpečnému zakončení.

V druhém poločase přidali hosté na zápalu i obrátkách, my postupem času přidali na úbytku sil a taktické i technické chybovosti, z čehož rezultovalo několik litomyšlských šancí. Bylo tam několik zakončení z malého vápna, které skončilo na Rusnákovi, bloku Černohorského, bloku D. Štancla, na tyči nebo v zahrádkách (některé z těchto věcí se staly během pěti sekund), byl tam samostatný nájezd zakončený nepovedeným lobem, bylo to zkrátka s potřebným štěstíčkem udržené na remízovém stavu. Náš ojedinělý výpad skončil krásnou přihrávkou z levé strany do šuplíčku do vápna, ale Nantl zakončení z první uspěchal. V úplném závěru zápasu, kdy se dostal do hry už neplánovaně pro křeče dvou spoluhráčů, však důsledně napadal litomyšlské obránce i jejich malou domů, prodral se k míči, který mu gólman Kačer zvládl vypíchnout, ale na Hurytu díky této práci zívala prázdná brána, do které míč posledním dotykem zápasu poslal. 

Nová sezóna tak začala nečekaným, šťastným, bodově bezcenným, ale morálně o to cennější vítězstvím, celkem 19. nad tímto soupeřem v naší historii a první po 9 zápasech a 15 letech. O tom posledním i jeho okolnostech se dodnes píše u nás i v médiích. V galerii se pak můžete podívat jak vypadají naše historické individuální statistiky za dovršených 55 let existence našeho fotbalu, kdo čeho dosáhl a jaké má před sebou mety. Pro úplnost a pro pokladníky rovnou dodejme, že hrající trenér V. Štancl se dnešním 552. zápasem osamostatnil na 9.místě celkových odehraných zápasů a Huryta zaznamenal jubilejní 20.gól za muže (ve 45.zápase!). Kdo by chtěl najít sebe osobně, mělo by se mu to při troše zručnosti povést zde. A kdo by chtěl pomoct našemu datově-analytickému útvaru vyzobat další zajímavá fakta z čísel nashromážděných panem Neprašem, ať se obrátí na nějakého Štancla.

Těšíme se na vás znovu v neděli od 17:00, tentokrát v rámci 1.kolo poháru hejtmana proti přeborním Holicím!!