Chroustovice vs Morašice

Se stejnou tříbodovou bilancí jako před rokem jsme odjížděli ke 4. kolu 7. ligy do Chroustovic. Malým krokem pro Morašice bylo, že jsme oproti loňsku nepustili tohoto soupeře do zakončení hned v 1. minutě, velkým skokem pro Chroustovice bylo to, že jsme jim vedení ještě před uběhnutou pátou minutou dle tradice přece jen darovali. Černohorský totiž tak trochu "na Gudala" nezvládl odkopnout přihrávku domácího křídla na přední tyč, k zastavenému míči se dříve než náš natažený obránce dostal Dostál a nesmyslně přesně trefil prostor mezi nohama Němce. Jakoby podobná situace oběma našim aktérům nestačila při třetím gólu jarního souboje v Heřmaňáku. Situace možná komická, ale o to více frustrující, mohla být rychle zapomenuta, když si Válek presinkem nejisté domácí rozehrávky vybojoval přímák těsně za vápnem, ale z něj nepropálil hradbu těl. Pak si loňské dárky pro soupeře zopakovali i domácí, když Frank vyslal po křídle Hurytu a jeho pobídku před bránu si před nabíhajícím Válkem srazil domácí Desperát v "souboji" se svým gólmanem za čáru. Ne až do sítě, ale dost za čáru na to, aby hlavní sudí na popud pomezního uznal gól a napumpoval nám trochu elánu. Standardními situacemi jsme si i kvůli příliš blízkému zábradlí nepomohli, domácí si lepším pohybem uzurpovali většinu soubojů a míčů, dlouhými balóny větrali Macha na našem levém beku, jen byli na štíru s koncovkou, když si Němec, blokující obránci i ochranná síť připsali nějaký ten "zásah". Před odehranou půlhodinou jsme po řetězci chyb inkasovali podruhé. Náš vhozený aut, rychlá ztráta míče od útočníka, nepřebraný domácí stoper vyvážející míč do hloubi naší půlky, nenabraný náběh na jedné straně obrany, porušení ofsajdové linie na straně druhé a prostřelení vybíhajícího gólmana z ostrého úhlu. Jestli se nám ve zbytku poločasu něco podařilo, pak leda přežít všechna další domácí nepřesná zakončení, těsně před přestávkou orazítkoval Němcovo břevno pěkným obstřelem domácí veterán Dvořák. 

Po východu z kabin, kde jsme ukončili Černohorského zdravotní trápení, to vypadalo na drobnou změnu našeho herního i mentálního nastavení, a asi by se nám podařilo hosty pořádně znervóznět, kdyby trochu nespravedlivě srovnal Korčák, jehož parádní táhlý pokus levačkou zneškodnil neméně parádním tygřím skokem vysoký domácí gólman. Ani tento moment, ani přežití následné šance, kdy se Němec zblízka úspěšně roztáhl proti chroustovické tutovce, v nás ale nezažehlo ten správný oheň, který měl na hřišti asi jenom Drak. Domácí se v rychlém sledu jednoduše dostali ke dvěma úspěšným zakončením z hranice vápna a v hlavách většiny bylo po zápase. Z mizérie nás nevytrhli ani střídající hráči (po 4 letech se vrátivší Zerzán se k míči dostal zhruba dvakrát) a Němec musel tahat jeden zákrok za druhým, tu a tam i proti samostatným nájezdům. Vzhledem k jasnému skóre a naší rezignaci je s podivem, jak stačilo pár verdiktů sudího, aby domácí ze záviděníhodného zápalu, kterým nás opětovně přejeli, přepnuli do nesmyslného chování vůči sudímu i našim hráčům. Že i my máme v kádru hráče, kteří se nechali strhnout k hádkám nebo faulům, a dali fotbal úplně stranou, to je k naší škodě. Dokud to je souboj o míč nebo si nadáváme, dejme tomu. Ale to jakým způsobem přepálil domácí Rejman V. Štancla naprosto bez míče, je prasárna a naprostá neúcta ke zdraví protihráče. Aby za to sudí dal oprávněnou červenou, když půl minuty předtím odvážně odvolal penaltu, kterou původně nesprávně nařídil proti nám, to už by chtělo asi opravdu velké koule. A těžko si představit, co by to udělalo s domácími, navzdory výhře, kterou měli v kapse. A škoda, že se nám na tu jejich strunu dosud nepodařilo zabrnkat fotbalově, protože zatím byli proti nám vždy o krok napřed. A že v závěru po našich chybách přece jenom zvýšili skóre do nelichotivé podoby, je celkem detail. Když si jeden zápas vyžereme obranné průsery až do dna, může to být lepší než ztratit víc zápasů těsným rozdílem. Musíme se ale z toho dna rychle sebrat.