Morašice vs Jehnědí

V posledním domácím podzimním zápase jsme přivítali poslední tým tabulky Jehnědí. Do počasí, do kterého by člověk ani psa nevyhnal, se nám podařilo vyhnat naše staré opory Nováka a Nádvorníka. Do zápasu jsme vstoupili aktivněji a využívali rychlých nohou Nováka na pravém křídle. Hosté hrozili především z brejků, které se nám ale dařilo, místy s obtížemi, zavčasu hasit. Do zaslouženého vedení jsme se dostali po centru Nováka z pravé strany, na nějž si na přední tyč naběhl Válek a i s pomocí konstrukce rozvlnil síť v bráně. Krátce nato jsme mohli soupeřit odskočit na rozdíl dvou branek, když opět po lajně pláchl Novák, ale jeho centr před bránu byl bohužel na Sokola příliš dlouhý. Zhruba od poloviny poločasu se ale začalo dění na hřišti obracet. Náběhy za obranu, které prováděl Novák, byly přesně to, co nám po celý podzim chybělo, ale naše snaha dostat na něj míč téměř z každé situace dokázala být i kontraproduktivní, obzvlášť proti větru. Počet nevynuceně vyhozených míčů stoupal, neujaly se dlouhé auty Lněničky, jenž si dnes odškrtl 100. zápas v mužském dresu a zároveň se poněkud vytratilo i poctivé dostupování protihráčů a podstupování soubojů především uprostřed hřiště. Byť si kromě rohů vážnější šanci hosté nevytvořili, svými chybami jsme si o gól tak trochu koledovali, a to se také před koncem poločasu stalo. Začalo to zbytečným faulem Skaly v blízkosti našeho vápna, pokračovalo následným nedůrazným odhlavičkováním D. Štancla a skončilo to míčem v síti zásluhou Pilaře, který se nejlépe zorientoval v trmě vrmě uvnitř vápna. Bohužel pár minut na to Kratochvíl, prošel asi přes tři naše nedůrazné hráče, až se dostal přímo před Němce, kterého ještě dokázal prostřelit mezi nohy. V samém závěru musel Němec ještě vytáhnout dalekonosný pokus či velmi nepřesný pas za obranu, kterým zamával vítr a my museli vzít zavděk nadcházející poločasovou pauzou.

Úkol do druhého poločasu byl jasný, ale mohl se nám velmi rychle zkomplikovat hned v úvodu, když hosté dobře vyřešili svůj přechod do útoku a Pilař měl před sebou už pouze Němce, naštěstí nedokázal dostatečně zakroutit svůj obstřel. Záhy mohl na druhé straně srovnat stav D. Štancl, když se k němu při rohovém kopu odrazil míč, ale na dlouhou nohu z malého vápna přestřelil bránu. Bohužel jsme se i nadále nevyvarovali zbytečných ztrát zejména v útočné fázi. Přesto jsme dokázali srovnat, když Válek při své exekuci rohového kopu využil tentokrát příznivých povětrnostních podmínek a jeho zakroucený kop si ještě srazil do vlastní sítě obránce hostů. Byť měla naše hra k ideálu daleko, stále se hrálo více na polovině soupeře. Aktivní Novák svou přihrávkou pod sebe našel volného Skalu, ale ten si příliš dlouho šteloval míč. Mimo kýžený cíl skončily i střely Nádvorníka a D. Štancla z dobrých střeleckých pozic na hranici vápna. Němec se musel dvakrát „činit“ včasným výběhem proti pomalým malým domů od Černohorského a Ondráčka. Skóre se nám podařilo otočit po dalším Válkově rohu, na který si naběhl Ondráček a svým celkově 20. gólem nás dostal do vedení. To ale mělo jepičí život, protože hned po rozehrání a nákopu Černohorský pouze protečoval míč na autové vhazování, po něm Sokol poslal ve vápně k zemi hostujícího kapitána a nařízenou penaltu bezpečně proměnil Matoušek. Více vzruchu už zbývající minuty nenabídly, a tak se po zápase můžeme chlubit leda velkým srdcem, když rozdáváme, ač sami máme málo. Jen jestli nám tu šlechetnost někdo uvěří.