Rozlučka spojená s oslavou X-cátníků
Statistiky jara
Bilance: 3 - 5 - 5, s celkovým skóre 26:33, 29. bodů a 10.místo
Střelci za celou sezónu:
7 - Petr Vomáčka
5 - Zdeněk Škoda
3 - Václav Jetmar
2 - Bohumil Válek, Martin Burian, Pavel Kuta
1 - František Ropek, Petr Částek, Milan Klement, Milan Chmelík, Zdeněk Lorenc
Po utkání s Přeloučí jsme se nalodili na parník a mohlo propuknout bujaré veselí u příležitosti ukončení sezóny, pivo teklo proudem, bohužel řidič měl jen jednu basičku, ale zásob z vlastní zahrádky bylo dostatečně, takže jsme do Morašic dorazili přiměřeně veselí s pokřikem Morašice, Morašice, který začal už v Cerekvici. Rozlučka probíhala tak jako každý rok, jen byla zpestřena blahopřáním dvěma kamarádům, a to čtyřicátníkovi Pepovi Kopeckému a třicátníkovi Mildovi Chmelíkovi.
Dary byly rozličné:
Pepa - počítačová hra El Matador, plyšový jezevec, oblíbený Fernet
Milda - návod na hašení vápna, kuchařský recept pro budoucí manželku - Kuřecí chmelíci, Kutova slivovice, první metr dlažby a hlavně společný dar pro oba - dýmka míru (však všichni dobře víme proč).
Nějak nám to áčko stárne,
možná je to blahodárné.
Už Vás mohu ujistit,
za pár let jsou penzisti.
Hrají spolu v zadní lajně,
pokecají pouze krajně.
Tím pak trpí defenzíva,
jeden čumí, druhý zívá.
Co mám jen říci k Pepkovi?,
bude hrát dýl než Ropkovi.
S balónem se snad narodil,
trénoval i když marodil.
Bez fotbalu ani ránu,
ještě mu tak dělat bránu.
Na to není vůbec čas,
do práce je jako ďas.
Žáci, dorost, chlapi, béčko,
mezitím pak HáErGéčko.
Z matadora praktikem,
Liťas sundal hetrikem.
Střílej doma ve frí čase,
ať to za rok trefíš zase.
Sem tam je to horká hlava,
nechce se mu nikdy plavat.
Když je třeba v depresi,
urazíš ho, řekneš si:
„Tak se nasral, to je toho,
do roka je zase v poho.
“Proto přijmi likér bezedný,
neboť i muži mají své dny.
Jaký že byl Chmelík Míla?,
hodný, slušný, jako víla.
Dokud se nedostal k lihu blíže,
to potom nejlépe on sám ví že,
v zimní bundě usne klidně,
ráno se pak tváří vlídně,
po tom nočním randálu,
kdy označkoval sandálu.
Jakmile byl stoplý výtah,
tak ho Milan prostě vytáh,
ulevil si na schody,
nemusel na záchody.
Měla by tu býti zmínka,
že říkával si Šulan, Minka.
V Tisový na zábavě,
seznámil se s dívkou,
podlehla mu celkem hravě,
byla totiž slívkou.
Jakmile ji v ruce drží,
většinou se tam i zdrží.
Jako tehdá z fotbalu,
když jsme jeli ze Valů.
Hodnotím to velmi kladně,
přesto v lahvi zbylo na dně.
Cestou domů trochu blinkal,
nasrala ho bioplynka.
V obraně je jistý stopér,
tak dostane husích sto per.
Před vkročením na grín plochu,
a s pocitem nervním trochu,
dá si místo kořalky,
s chutí dvě tři Horalky.
Ať vás fotbal stále baví,
každej průšvih ať se spraví.
Je to možná k nevíře,
jste dva pevný pilíře.
Až skončíte, tak bez urážek,
na hřišti bude růst jen hrášek.
Generace nová,
jak je nám již známo,
podivně se chová,
ve stylu „mrtě kámo“.
Zdraví, štěstí, radosti samí,
nechť sejdeme se příště,
tohle všechno vinšují známí,
kamarádi ze hřiště.
