Morašice vs Borová Telecí

Mnozí z nás ani nestačili z nohou vyklepat středeční pohárovou bitvu a už jsme museli přepnout na další ligové utkání, ve kterém nám šlo pouze o to, abychom udrželi možnost čtvrtého místa ve svých rukou. Ne že by čtvrté místo něco extra znamenalo. Poslední tým z Borové přijel s prakticky nulovou šancí na záchranu, ale s hrstkou věrných fanoušků, takže toho vlastně pro nikoho nebylo příliš v sázce a mohlo se hrát uvolněně. Po kapitánské losovačce na nás zbyl výkop a počáteční rozvážná kombinace se po 15 vteřinách zadrhla u V. Štancla, který si šlápl na míč a hostující útočník z vápna hned umožnil Prešinskému procvičit jeho oči, které úspěšně vytlačily úvodní střelu na tyč. Po pětiminutovém oťukávání kopal Válek náš první roh a neobsazený V. Štancl složil hlavou rychlý reparát za úvod zápasu. I naše další perfektně zahrávané rohy smrděly gólem, ale stejně tak hosté, útočící v takovém počtu, že jsme je prostě nebyli schopní všechny obsadit, pořádně větraly naše obranné řady a Prešinský si za první čtvrthodinu připsal minimálně několik zákroků. Náš soupeř chtěl narozdíl od středečního poraženého finalisty hrát fotbal a jeho místy totální ofenziva nám vyhovovala. Hráli jsme hlavně po pravé straně, ale Pitrovo snažení končilo většinou rohem, výjimečná akce z levé strany vyústila v příliš vysoký centr na Buriána, který tak už nestihl před prázdnou bránou víc než líznout balón. Po dvaceti minutách dostal Zerzán přihrávku do vápna, pokryl si ho před obráncem a zblízka zvýšil naše vedení a protrhl svůj střelecký půst. Dělo se toho hodně, hrálo se nahoru dolů, pro fanoušky snad záživně, Buriána se Zerzánem v několika nadějných útocích do otevřené obrany zastavil ofsajd nebo špatná přihrávka spoluhráčů, Ropek po dalším Válkově rohu pro trenéra nepochopitelně mířil nad. Po půl hodině hry po dalším z našich rohů se hosté dostali do rychlého brejku, který Pitra s Novákem uhasili až před vápnem. Rozhodčí usoudil, že místo faulu je výhodnější pozice než otevřený prostor na středu vápna, který se naskýtal hostujícímu útočníkovi a velmi necitlivě neponechal výhodu. Zřejmě věděl, co dělá, protože následný přímák přizvedl Klement (prý na radu Ropka střežící prostor za Zdí) mimo dosah Prešinského a bylo sníženo. Pro poklidný průběh zápasu naštěstí už za minutu předvedla naše levá strana rychlou kombinaci a Válek našel přihrávkou pod sebe Klementa, který zblízka přidal trefu i na druhé straně hřiště. Aby Válek těch asistencí neměl málo, jeho další roh, možná točený přímo do brány, odrazil prý jen zaskakující gólman přímo ke Chmelíkovi, který ho z voleje poslal do sítě a naše čtyřgólová kóta tak byla naplněná nezvykle brzo. Až se fanoušci báli, že na ně v druhém poločase nic nezbude. Nezvykle klidná přestávka přinesla jen pokyny ke vstřelení dalšího gólu, aby naše pětinásobné střídání proběhlo v ještě větším klidu.

Byli to ale hosté, kteří hned v úvodu utekli po levé straně, zpětnou přihrávku do vápna naštěstí pokryl Novák. Chvíli na to se při krátkém čekání na zakopnutý balón hostující kapitán tak zakecal s věrnými fanoušky, že naše pravá strana neměla problém připravit z autového vhazování ideální pozici pro přesný centr Pitrovi. Tomu jeho prudký úmysl krapet ulétl a bylo to 5:1. Po dalších pěti minutách byl po faulu na Zerzána k exekuci přímého kopu dotlačen Klement a na kráse jeho vinglu nic neubírá ani fakt, že to bylo na brankářovu stranu a lepší by to možná měl. Již tradiční pětinásobné střídání zhatila Škodova přítomnost na opačné straně hřiště, ale i tak to bylo u lajny pořádné procesí, do kterého se poprvé v sezóně a maximálně potřetí za posledních pět let zapojil i Chmelík. Brzy po průvanu v naší sestavě hosté snížili přesnou střelou po odraženém rohu, ale připišme to na účet nedokonalosti zóny s polovinou nových hráčů. Z těch se nejvíce činil M. Štancl, který stihl několik střel, všechny mimo, spoustu rozdaných balónů, zejména ty dlouhé byly k pokukání, i obligátní divadlo s kolenem, tentokrát bez vážných následků. Zápas se jenom dohrával, po dlouhé době jsme si mohli fotbal užít, na čemž mají zásluhu i fotbalově hrající hosté, ale v dalším skórování nám zabránila zejména laxnost v útočné fázi a jisté spokojení se s výsledkem. Za poslední půlhodinu tak to nejzajímavější předvedl Prešinský, který s námahou vytáhl balón plachtící pod břevno. Za nás se k hlavičce dostal Ropek, na hattrick útočil Klement, štěstí zkoušel i Tměj, ale všem pokusům chybělo poměrně dost.  A tak jsme na konci pouze záviděli, když byli hosté i po porážce svými fanoušky vyprovázeni potleskem. Třeba dáme Hradci příští týden ještě víc a konečně se nám je taky podaří dojmout.