Morašice vs Jevíčko

Po euforickém postupu v poháru nás čekal poslední soupeř, se kterým jsme ještě nehráli. Ve hře bylo třetí místo po polovině soutěže a přijatelný odstup na čelo. V pozměněné sestavě jsme zápas začali velmi dobře, netradičně brzo jsme si připsali první střelu na bránu, byť byla z kategorie propagačních. Zejména po stranách se nám dařilo dostávat nejen za hostující obranu, ale i do stoprocentních šancí. První dvě měl Válek, ale dvakrát přestřelil prázdnou bránu. Poprvé, když z 25 metrů vracel hostujícímu gólmanovi nepovedený odkop, podruhé z malého vápna po našem dlouhém autu. Následně tentýž hráč na penaltě ještě promáchl dobrou zpětnou přihrávku. Hosté se dopředu moc nedostávali, ale když Štancl vytloukl bloky a poslal jejich útočníka z úhlu na bránu, musel Prešinský vytlačit míč na tyč. Naše převaha pokračovala, v dalších šancích se ocitli zerzán nebo Vomáčka, ale zakončení postrádalo přesnost nebo rychlost. Z čista jasna udeřilo na druhé straně, když si Škoda neporadil s míčem za obranu a hostující útočník i přes Prešinského zákrok protlačil míč do sítě. Hned po rozehrávce měl vyrovnání na kopačce Štancl, který po Válkově nabídce postupoval sám na gólmana, ale jen o fous nepřestřelil zelenou síť. Válkovou standartku gólman neudržel, ale faul na dobíhajícího Zerzána rozhodčí přehlédl a ještě si na nás drze otevíral kušnu. Tměj ještě z úhlu napálil tyč a s pocitem beznaděje se šlo do kabin. Druhý poločas jsme hráli proti větru i defenzivně laděnému soupeři, na kterého jsme nenašli recept. Bylo to marné dobývání bez větší šance, nepomohlo nám ani několikeré střídání, naopak soupeř z brejků hrozil. Zhruba čtvrt hodiny před koncem si pomezní rozmyslel faul na Chmelíka a po následném rozebrání naší obrany prošla Prešinskému smolně pod tělem druhá gólová střela. A po chybě přišel dvě minuty na to třetí zásah po samostatném nájezdu a byli jsme na ručník. naši největší šanci nám nachystal chybující hostující gólman, ale balón mu z ruky vypadl na Zerzánovu nohu tak, že míč skončil vedle. Zerzán se dostal ještě do jedné šance po Ropkově vyhrané hlavičce, ale zblízka trefil gólmanovi nohy. Kubešova nepovedená střela z otočky následovaná konečným hvizdem, pak byla nejlepší ukázkou našeho ofenzivního zmaru.