TJ Hradec n. S. vs Morašice

Po dopoledním žákovském předkrmu pokračovalo v deštivém podvečeru naše oddílové zápolení s Hradcem nad Svitavou v kategorii mužů. Nováček soutěže se minulé kolo dočkal první výhry, když si připsal skalp Jevíčka, které pro změnu skalpovalo nás. Tento fakt děsil hlavně trenéra, který se bál, že to s několika absencemi bude boj o každý centimetr. Pravda, když je hřiště takhle malé a jednadvacet lidí je natěsnáno na jedné polovině, toho místa moc není. My jsme sice hned po rozehrávce dokázali dostat k centru na Klementa, který zakončoval na dlouhou hlavu, jenže pak nám dobrou čtvrt hodinu trvalo, než jsme si zvykli na stísněný prostor a začali kazit méně přihrávek. První velkou šanci měl novic v útoku Hubáček, na kterého domácí obrana zapomněla, ale hlavou z penalty nezamířil přesně. Ještě větší tutovku měl později Válek, který se ve skluzu krásně položil do centru napříč vápnem, ale trefil se přesně do míst kudy se přesouval domácí gólman ve sparťanském dresu / domácí gólman ve sparťanském dresu předvedl výborný zákrok břichem*. Jinak jsme z bezradnosti často zkoušeli střílet z dálky, zejména Tměj s Nádvorníkem, a rezultovalo z toho aspoň pár rohů, když ne přímé ohrožení. Po jednom z nich se jal uklízet spadlý míč do bezpečí jeden z domácích hráčů, ale nevšiml si Hubáčkovy nohy v cestě. Celého incidentu si všiml hlavní rozhodčí, který nechal domácí zanadávat, ale penaltu jim stejně neodpustil, což se v tak nesoudném prostředí cení. Válek se nemýlil a po půl hodině jsme se konečně dostali do vedení. Pět minut před přestávkou si Nádvorník našel za vápnem odvrácený centr a po klidné příprave se trefil do černého. Chvíli na to byli domácí tak zaměstnaní divadlem svého beka po kontaktu s Válkem, že absolutně zapomněli reagovat na Štěpánův roh, který na zadní tyči pohodlně uklidil Ropek.

Ten se o přestávce asi jako jediný bál, že jsme schopní tříbrankové vedení proti soupeři bez jediné střely ztratit, a proto volal po pojistce (sic!), aby si mohla zahrát i naše lavička. Nástup jsme měli výjimečně dobrý, respektive se pokračovalo stejně jako v prvním poločase, ale těžko vypíchnout něco, co by v prvních dvaceti minutách opravdu smrdělo gólem. Skóre navýšil až Nádvorník, který se na vápně ladně opřel do Klementova špatného zpracování a jeho oblouček se vešel pod břevno. Vzápětí tentýž hráč úspěšně presoval a předložil míč do šance střídajícímu Vopařilovi, který tváří v tvář gólmanovi napálil míč pod břevno. Možná hattrickovou Nádvorníkovu střelu vyhlavičkoval na penaltě obránce, Štěpán při nájezdu ze strany minul zadní tyč a Vopařil už nezvládl gólmana z bezprostřední blízkosti obstřelit. 300. zápas v morašickém dresu mohl ozdobit asistencí D. Štancl, ale Kopeckému chyběl k zasunutí jeho centru do prázdné brány metr. Špinar si sáhl na balón snad jen při dvou centrech, ale to mu asi dojem z premiérového nuly sezóny nezkazí, stejně jako nám pohodlnost této výhry.

* nehodící se škrtněte