Dlouhá Loučka vs Morašice

Náš poslední letošní výlet za hřebečský tunel směřoval do Dlouhé Loučky, které sice patří v tabulce dvanácté místo, ale rozdíl mezi námi tvořilo pouze sedm bodů. Sestava opět prošla drobnou obměnou, když byla pozice druhého stopera přiřazena univerzálu Novákovi, který zavzpomínal, jak tuto pozici hrál ještě v dorostu, roli hlavního trenéra (s C licencí, pozn. red.) pro změnu zastal zraněný Štěpán. Pokyny, ať se neženeme zbytečně dopředu a v klidu si vzadu vyměníme míč, se nám v prvním poločase dařilo plnit. Klid na míči a velká aktivita Vopařila s Vítem přispěli k naší kontrole nad hrou. Většina našich akcí vedla po pravé straně, kde nám domácí nechávali docela dost prostoru, ale často to končilo nepřesnou finální přihrávkou. Nejblíže byl Vopařil, který se ocitnul sám před gólmanem, ale o krok nedosáhl na přízemní centr. Účinkem se minuly také Válkem nepříliš povedeně zahrávané rohy i jeho střelecký pokus z levé strany. Díky pár našim nepřesným rozehrávkám domácí provětrali naši obranu, ale k přímému ohrožení branky to nevedlo, nejslibněji se rozvíjející akci dokázal zastavit Novák a pro následný roh si doběhl Špinar. Domácí také dostali příležitost volného přímého kopu a když Marvánova střela olízla břevno, lehce nám zatrnulo. Na druhé straně mohl změnit skóre Chmelík, ale jeho střela zpoza vápna jen těsně minula šibenici. Nejspíš všechny přítomné překvapil před koncem poločasu Nádvorník, jenž svůj přímý kop skoro až z autové čáry zakroutil na zadní tyč a domácí gólman si určitě oddychl, že jeho pokus skončil na horní síti.

Druhý poločas jsme začali přesně naopak než ten první. V rozehrávce jsme byli velmi zbrklí, tvořili jsme chyby a nebyli schopni udržet míč na kopačkách, což vyústilo v zatlačení naší defenzivy. Domácí sázeli především na nákopy za naši obranu, které buď končily až u Špinara nebo naše obrana dokázala odvrátit. Marván poté dostal další šanci v podobě přímáku, ale jeho pokus byl o něco méně nebezpečný. O chvíli později se Špinar prolétl při střele soupeře, která naštěstí jen těsně minula zadní tyč. Z důvodu zbrklých a nepřesných přihrávek jsme se na útočné polovině moc nezdržovali. Když už jsme se dostali k blízkosti brány, tak Chmelík tak dlouho zasekával balón, až se připravil o dobrou střeleckou pozici, Burešovu střelu lapil gólman a Ondráček na zadní tyči tak dlouho přemýšlel, jestli centrovaný míč napálit z první nebo zpracovat, až po zvolení druhé možnosti nepřesně přihrál pod sebe. Nedlouho na to si ten samý hráč naběhl za domácí obranu na zdánlivě dlouhý míč, který si stihl před vybíhajícím brankářem posunout, ale po vzájemné srážce ukázal rozhodčí opačným směrem. V závěru zápasu jsme dovolili domácím zahrávat pár standartních situací ze stran, ale všechny hlavičkové souboje, co vyzněli ve prospěch domácích, směřovaly naštěstí do míst, kde stál připravený Špinar. Po průběhu obou poločasů je výsledek asi zasloužený a nás může těšit alespoň další čisté konto a minimálně na den posunutí na první místo tabulky.