Poslední zápas podzimu odehrají muži v neděli ve 14:00 doma proti Janovu.

V zájmu zkvalitnění služeb vás upozorňujeme, že docházka na áčkařské tréninky je monitorována trenéry, proto ji prosím vyplňujte zde.

Mladějov na M. vs Morašice

Muži

Zbytečné drama

Sice výrazně nakloněný, ale jinak perfektně střižený pažit krajských parametrů v Mladějově měl být tichým svědkem našeho pokání za trapnou bezbrankovou remízu z minulého týdne. Sice se nás sešlo méně, ale jen ti nejlepší. Od šoférů přes vedoucího po asistenta. Domácí byli od začátku skoupí na krok a jejich nejhorší okresní obrana byla od pod naším trvalým presem. První dvě okénka jim pomohl přivřít příliš pří(e)sný pomezní. Náš jediný úspěšný pokus si připsal Chmelík, když si v 18. minutě naskočil na roh Válka a z malého vápna mířil hlavou přesně. Před ním a po něm hlavičkoval dvakrát nepřesně Ropek, dokonce třikrát se do samostatného nájezdu dostal Novák. Poprvé mířil do vzdálenější tyče a dorážku do prázdné mu zkazil odraz míče, podruhé ho vychytal gólman, potřetí měl tolik času na přemýšlení, že střílel nad už z 25 metrů. Chmelík střelou z vápna ztroskotal na gólmanovi a dorážku hlavou už dostatečně nestlačil, osamocený V. Štancl centry Tměje a Válka neusměrnil ani hlavou ani nohou, a zblokovanou hlavičku si připsal i Ondráček. Domácí do toho všeho vklínili pouze jednu propagační střelu na Kubeše, jeden nepochopitelně karetně nepotrestaný zákrok na Chmelíka a po jednom z našich mnoha zazděných přečíslení do otevřené obrany nám ukázali jak se nakládá s brejkem, když zhruba po půlhodině hry přesprintoval jejich útočník D. Štancla (sic!) a z vápna zamířil přesně na vzdálenější tyč. Takže s poměrem karet 0:2 a výsledkem 1:1 u domácích musela panovat naprostá spokojenost.

Na vstupu do druhé půle využili domácí spádu hřiště, ale jejich dalekonosný pokus naštěstí zastavilo břevno Kubešovy brány. Chvíli na to vyhrál V. Štancl hlavu na vápně, Novák neměl čas přemýšlet a tak padající míč léta pilovaným volejem, poslal zpoza vápna přesně k pravé tyči. Chvíli na to odmítl pojistku, když se dostal do dalšího nájezdu, dokonce ve dvojici s Ondráčkem, tentokrát zkusil i kličku, ale neuspěl. Do samostatného souboje proti gólmanovi se nám podařilo vyslat i Nádvorníka, kterého ale zastavil semafor nejlepšího domácího hráče. Podařilo se nám dostat i ke zhruba šesti střelám během 15 vteřin, ale maximem zůstal míč vykopnutý z brankové čáry. Naši střeleckou nemohoucnost pomohl protrhnout až geniální stratég Kuta, který zraněného Ondráčka nahradil tím správným ze dvou náhradníků. A vystřídavší Skala, aspoň trochu korigující váhový poměr obou mužstev, záhy dostal po Válkově centru ve vápně stejně času jako všichni předchozí paliči, ale naložil s ním naprosto odlišně a domácího gólmana s přehledem prostřelil. Dvoubrankové vedení proti fyzicky odevzdanému soupeři se zdálo dostatečné, bohužel je na koně posadila Chmelíkova špatná rozehrávka, po které si jejich útočník natáhl míč doprava a přesnou křížnou střelou snížil. Vzápětí pak proti nouzovému, ale přesnému odkopu za naši obranu vyběhl Kubeš a jeho střet s domácím útočníkem na vápně posoudil sudí penaltově. Výroky hlavního rozhodčího byly přesné, nedá se proti nim opravdu nic namítat, chvíli předtím třeba "nesežral" domácímu útočníkovi pád ve vápně pod nohy D. Štancla doprovozený zoufalou větou: "Tak já se dostanu před něj a on mě ani nezfauluje". Ale s kartami byl na štíru. Dřívější faul na Chmelíka, jasné stažení neúnavného Nováka nebo cílená sekera na V. Štancla zůstaly bez kartonku, zatímco Novákův souboj, po kterém sám domácí gólman uznal, že o nic nešlo, ohodnocen byl. Ale pak by asi taky mohl jít za ten faul Kubeš ven. Takhle dostal šanci chytit si penaltu, ale nevyužil ji a v 77. minutě bylo nezaslouženě vyrovnáno. Když nás přešlo opaření, vypracovali jsme si ještě jednu šanci, ale Válkovo přestřelení z prostoru penalty jednak zase srazilo naši víru ve vítězný konec a jednak málem zabilo Kutu na střídačce. Ten měl ale šťastnou ruku i s druhým střídáním, když po deseti minutách ukecal posledního možného náhradníka na střídání za pochroumaného Nádvorníka. Ten měl podle původního plánu v 88. minutě rozhodnout jako při posledním zápase, ale svůj post i osud musel přepustit jinému. A ten se toho zhostil naprosto dokonale, když po Válkově přistrčení na dvaceti metrech naznačil střelu pravou, tím se zbavil obránce a získal dostatek času na svou 161. gólovou střelu. Tentokrát ji Josef Kopecký levačkou umístil přesně k tyči. V nastalé euforii jsme přežili ještě okamžitý balón za naši obranu, který naštěstí domácí útočník nezvládl přebrat a mohli si užít zbytečně vydřené, ale o to sladší vítězství. I podle domácích hráčů zcela zasloužené, ti jen žasli, jak jsme s takovou produkcí šancí mohli minulý týden bezbrankově remizovat s posledním. Jakoby přehlíželi, že jsme dnes proměnili jen každou sedmou šanci a góly jsme dávali vlastně z těch nejmíň vyložených pozic. U výčepu a na odjezdu jsme pochopili, že na vyhlášené úzkorochodné trati tamější opilci rozhodně netrénují a že trať v tomto kraji není to jediné s úzkým vedením.

  • Sestava: J. Kubeš - V. Tměj, M. Ropek, D. Štancl, M. Černohorský - B. Válek, M. Chmelík, T. Nádvorník (J. Kopecký), D. Ondráček (Z. Skala) - V. Štancl, V. Novák
  • Góly: M. Chmelík (B. Válek), V. Novák (V. Štancl), Z. Skala (B. Válek), J. Kopecký (B. Válek)
  • ŽK: V. Tměj, M. Chmelík, V. Novák

Podporují nás
Pardubický kraj Obec Morašice Stavitelství Jokeš HRG tiskárna Nopek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dotační program č. VIII.