Morašice vs Boršov

Kvůli dovoleným, florbalu nebo plánovanému alkoholismu jsme se k dalšímu domácímu zápasu scházeli dost vlažně. Pro diváky byl určitě nejcitelnější absencí hlas Petra Kuty, který doma bohužel kromě svého moderátorského charismatu nechal i know-how zprovoznění mikrofonu za pomoci vybitých baterek. A tak jsme například nemohli diváky ani pozvat na sousedské fotbalové odpoledne 24.9., kdy budou naši muži od 14:00 hostit v mistrovském utkání Dolní Újezd "B" a od 16:15 se pak utkají naše a dolnoújezdská stará garda.

Druhý nejlepší střelec loňského ročníku v dresu hostí Racl hned v první minutě zkusil z dálky štěstí hodně nepřesnou šajtlí, ale nakonec to bylo vlastně jeho nejnebezpečnější zakončení. Do naší první šance vyslal Vít obloučkem za obranu Kutzera, ale ten tváří v tvář vyběhnutého gólmana zblízka nepřehodil. Pokud na nás koukal sparťanský fanoušek, muselo být podruhé za víkend špatně, náš výkon rozhodně nepřipomínal někoho, kdo by chtěl doma soupeře válcovat, brzdila nás v tom např. spousta nepřesností, díky kterým se naopak dostávali do šancí hosté. Nepřesná hlavička do protipohybu Špinara nebo střela do blokujícího Ropka ještě hosty tolik mrzet nemusely. Zvláště když si aktivně napadající Vít vybojoval míč na jejich posledním obránci, ale hlavní sudí při posouzení následného faulu nebyl tak přísný jako VAR na Ousoua a zůstal, asi správně, jen u žluté. Po půl hodině si hosté připsali první loženku, jejich útočník ale sólový nájezd z pravé strany řešil nepřesnou nahrávkou. Za nás odpověděl nepřesnou střelou zpoza vápna Lněnička, v ještě nadějnější pozici se po sražené standartce ocitl Vít, ale jeho střelu vychytal hostující gólman. Boršovský nešťastník Beyer se záhy, tj. asi pět minut před pauzou, dostal do dalšího nájezdu, vyhrál souboj nervů se Špinarem a položil si ho na zem, ale zamířil jen slabě těsně vedle něho, takže náš gólman stihl ještě zakročit. Po našem dalším přímáku jsme pustili hosty do rychlého kontru, který po opatrném bránění dospěl až k našemu vápnu, za kterým se do míče opřel Vyhnánek a krásnou střelu naštěstí umístil o fous nepřesněji než loňský přímák a rozezvonil břevno. Rušný konec poločasu nakonec mohl přinést vedení i nám, když Tměj potáhl míč po levé straně, ale jeho zpětnou přihrávku napálil Válek do protihráče. Náš kapitán se dostal ke střele i po následujícím rohu, jeho nepovedený pokus pak o fous minul o zakončení patou se snažící Ropek.

Do druhé půle naskočil Štěpán, stažený Skala zaujal místo asistenta vedoucího na lavičce a lépe bylo i na hřišti. Dlouhý aut Lněničky promáchl zblízka Vít a do brány ho nedotlačil ani Válek. Po rohu se k zakončení nohou dostal Ropek, ale nezamířil přesně. Dobrým napadáním si šanci vypracoval rychlý Novák, ale jeho putování po velkém vápně nakonec střelou neskončila. Akce druhého Václava, tj. Tměje, nasměrovala koncovku na Kutzera, který z malého vápna mířil placírkou těsně vedle. A vzápětí, po necelé hodině hry, udeřili po rychlé akci hosté, když se na pár přihrávek dostali nezajištěným a nedůrazným středem hřiště až před Špinara, který už nestihl dostatečně zmenšit střelecký prostor a Veselý podél něho poslal míč do sítě. Přeskupení sil i stupňující se únava hostů přesunula dění pouze na jednu polovinu a po necelých deseti minutách bylo vyrovnáno, když Vít rychle rozehrál aut na Lněničku, ten dostal na vápně dost času i na nachystání si míče na silnější levou nohu a slabou, pravděpodobně ukrytou, střelou na bližší tyč překvapivě vyrovnal. Aktivní Vít o chvilku později vymyslel další nahrávku, tentokrát na rozběhnutého Bureše, který po deseti minutách v útoku ukázal, že na beku nic ze svých zakončovacích kvalit nezapomněl. Vybíhajícího gólmana přehodil a poslal nás do vedení. V tu chvíli na ručník zralé hosty mohli v následujících minutách dorazit Sokol, jehož rána po odraženém rohu byla zblokovaná, nebo Lněnička, jehož další střelu vyrazil gólman, nebo Válek, který po vysunutí od Kopeckého ztratil rychlost v nájezdu a tísněn zakončil vedle, nebo Tměj, který po své akci zleva nadvakrát vytloukl zblízka hostující bloky. V samém závěru pak rozhodčí daroval kopáčsky obdařeným hostům standartku za vápnem, ale hostující kapitán Vyhnánek po minutové přípravě svou pověst naštěstí nepotvrdil. Takže další plzeňské vítězství.