TJ Hradec n. S. vs Morašice

S bohužel celkem klasickým cílem napravit domácí zaváhání jsme odjížděli k venkovnímu zápasu, tentokrát na svitavskou umělku, kde nás čekal těžký soupeř z Hradce nad Svitavou. S obměněnou sestavou a rovným terénem jsme si slibovali lepší kombinační hru, než tomu bylo v domácím zápase s Mladějovem. Možná i k našemu překvapení jsme se ujali vedení hned ve 3. minutě, když Tměj našel křižným pasem Víta, ten ustál souboj s domácím obráncem a předložil míč před bránu na osamoceného Bureše, který si tak osladil svůj 100. start v morašickém dresu. Za pár minut tentýž Bureš na rohu vápna protlačil míč na Franka a ten dal střelou z otočky mezi nohama obránce a mimo dosah gólmana vzpomenout na týden starý start reprezentačních svěřenců svého jmenovce Šilhavého. Po těchto gólech na nás soupeř začal vyvíjet větší tlak a my byli nuceni zjednodušit hru, zároveň se však začala tvořit okénka v domácí obraně. Toho mohla využít trojice Skala-Bureš-Frank řítící se na jediného obránce, ale na finální Burešovu přihrávku před bránu Frank nedosáhl. Tlak Hradce vyústil ve snížení na 1:2, když Novák nepohlídal míč směřující do autu před dotírajícím Markem, jehož následný centr na přední uklidil hlavou k bližší tyč Janko. Vrátit nám příjemnější náskok mohl Vít, který měl po pěkné kombinaci na pravé straně dost prostoru, ale trefil pouze boční síť. Proti vyrovnání se pak postavil Burián, jenž si klíčový zákrok svého 10. brankářského startu připsal tváří v tvář soupeři, ke kterému skrz celé vápno prošel přízemní centr. Odčinit svoji chybu se pokoušel Novák, když se dvakrát vydal na výlet do soupeřova vápna, ale jednou mu vystavil stopku obránce ukázkovým stromem, podruhé to byla ruka, ale obě situace se obešly bez odezvy rozhodčího. Hra se poté hodně kouskovala, především kvůli odpískaným faulům, a především ve prospěch domácího celku, ale jejich nebezpečné standardky se nám naštěstí dařilo odvracet.

Bylo to jako déjà vu z minulého týdne, když jsme i tentokrát čekali na příchod soupeře z kabin, aspoň že tentokrát nepršelo. Hra pokračovala tam, kde skončila. Naším blokem u vápna, další várkou soupeřových přímáků bezpečně odvracených i díky vybíhajícímu Buriánovi, a naším čekáním na brejky. Paradoxně největší šancí domácích ve druhém poločase bylo, když Tmějovi ve vápně utekl balón, naštěstí ve skluzu ještě dokázal míč vytlouct do autu o dobíhajícího útočníka který by jinak měl před sebou pouze Buriána a bránu. Pojistit vedení a dát nám klid na kopačky mohl Sokol, který dvakrát utíkal sám na bránu, ale poprvé přeloboval s brankářem i svatyni a podruhé gólmana nedokázal obstřelit. Do dalších úniků se dostali postupně z levé strany Tměj, Novák a Lněnička po přechytračení domácí ofsajdové pasti, ale Tměj místo přihrávky pod sebe zvolil střelu do boční sítě, Novákova přihrávka na Sokola před prázdnou bránu neprošla a Lněnička mířil stejně jako Tměj. V posledních minutách ještě vyslal Lněnička po odvráceném rohu do slibné šance Hurytu, ten ale z těsné blízkosti trefil včasně vyběhnutého gólmana. A protože se soupeř k ničemu vážnějšímu nedostal nejen ze hry, ale ani z pokračujících standartních situací, udrželi jsme hubené vedení až do závěrečného hvizdu. A byť to nebylo úplně fotbalově koukatelné, navnadili jsme se na nedělní derby s Cerekvicí dobrým bojovným výkonem i první jarní výhrou.