Morašice vs Třebařov

V další nezvykle slunečnou neděli nás jsme přivítali nezvyklého soupeře, s Třebařovem jsme se neutkali bez jednoho roku 30 let. Až do začátku zápasu vypadalo všechno parádně - přeplněná kabina, střelecky vydařená rozcvička, slavnostní fotka, kvůli které se krátkému pobytu na sluníčku dokonce vystavil M. Kopecký. Naštěstí se ukázalo, že zlobři mají na sluníčko mnohem horší kontraindikaci než jeho antibiotika. Zatímco Sokol, Bureš a čerstvý ženáč Frank volili tichou neúčast, J. Kopecký na ní chybí vyloženě protestně - focení před zápasem prý nosí smůlu. A hned druhá minuta mu dala za pravdu, nováček okresního přeboru dal pádnou odpověď na otázku, zda bude mít navrch jeho nejlepší útok nebo naše nejlepší obrana. Lebeda nedoskočil na nákop do lajny, Ondráček hrající 100. zápas v našem dresu nezvykle snadno nechal otočit soupeře do středu hřiště, přihrávku do vápna nezachytil Černohorský, náběh Macka nezachytil J. Štancl a po jeho zakončení podél Rusnáka bylo našemu gólmanovi jasné, že si na čisté konto opět bude muset počkat. Naše odpověď také netrvala dlouho, Pirkl vyslal po lajně Víta, k jehož pobídce do kapsy se na přední tyči tlačil Lebeda, bohužel zblokovaný obráncem. Po následném rohu chyběl Pirklovi kousek k propadlému míči, vzápětí se hosté pustili do brejku, na jehož konci si Ondráček koledoval o penaltu, třebařovký útočník se naštěstí rozhodl jeho atak ustát. V 10. minutě náš odkop neodhadl dobře zadák hostí, kolem kterého si na půlce píchnul míč Pirkl a vyslal do samostatného nájezdu Nádvorníka. Toho, minimálně v rozporu s dobrými mravy a podporou útočného fotbalu, a dle mínění autora článku stojícího za přímo za jeho zády i v rozporu s pravidly, bohužel zastavil pomezní rozhodčí se svým praporkem. Stejné centimetry, které mu údajně přebývaly při jeho útoku, mu o chvíli později prokazatelně chyběly při exekucí přímáku, který se napíchl na spojnici. A do třetice, pokud nepočítáme další ofsajd, který popřeli i třebařovští, mu chyběl kousek ke slávě po Pirklově akci po lajně a jeho ideálním míči před bránu, ale našeho útočníka před zdánlivě rutinním zakončením z malého vápna záhadně stihl předskluzovat hostující obránce. Hosté hráli celý poločas podle jednoduché šablony, přesné nákopy z obrany na Maleňáka na hrotu nebo Knápka ve středu, s jejichž silou v osobních soubojích jsme si nevěděli rady. Což bohužel platilo i pro leckteré běžecké souboje i přebírání nebo obsazování hráčů. Rusnák si za celý poločas připsal dva až tři dobré zákroky, při jednom ze závarů mu natřikrát pomohl houština těl před ním, z několika pozic se v bloku vyčkávající a brejky podnikající hosté zastřelili. Vzývané vyrovnání před poločasem bohužel nedopadlo ani po našem závaru po rohovém kopu, následný centr Víta hlavičkoval ještě vedle Pirkl. Dvě tři minuty to vypadalo, že nás druhá půle zastihne v aktivním rozpoložení, ale úvodní akce skončily nepřesnými centry, které buď na první v pohodě zalepil gólman nebo na zadní tyči nikoho nenašly. Vyjma jednoho, který po soupeřově zákroku propadl k Vítovi, jehož pohotový pokus olízl břevno. Třebařov připomněl neustálé nebezpečí pro naši obranu Maleňákem, který tísněný nedokázal sám před Rusnákem zakončit přesně a jeho pokus doprovodil mimo tyče Novák. Naše hra po úvodním nádechu nečekaně rychle uvadala, nedařily se přihrávky, často je nebylo komu dávat, hosté v pohodě natahovali čas a zastřelovali se, jako třeba znovu Maleňák, který na zadní tyči zblízka pálil nad. Nešly nám ani standartní situace, přesto se ke Lněničkovu krátkému rohu na první tyči dostal D. Štancl, k naší smůle ale trefil pouze prostor gólmana. Nevypadalo to dobře se syny našich otců, a když jsme dvakrát během pár minut lacině ztratili balón a hosté si v zakončení dokázali poradit, bylo 10 minut před koncem hotovo. Nejprve se po centru z naší pravé strany prosadil hlavičkou do protipohybu nedostatečně pokrytý nejmenší hráč na hřišti "Zdeneček" Hlubinka. Po zaváhání D. Štancla pak hosté měli při brejku 3 na 2 i kus štěstí při podklouznutí Černohorského, které dalo Knápkovi ještě více klidu na pohodlné navýšení skóre na 3:0. Nám nebylo přáno ani skóre ani korigovat, Lněnička totiž propadnutý balón potřetí nasměroval do hostující brankové konstrukce, konkrétně břevna. Podobně jako náš tým se mohl z hostů cítit leda Maleňák, kterého ještě jednou výborně vychytal Rusnák, ale vzhledem k výsledku zápasu mu to asi příliš nevadilo. Teď jsou před námi kvůli těžko pochopitelné neoblomnosti STK dva zápasy v pěti dnech v Hradci nad Svitavou, nejprve se budeme prát o "ligové" body, poté o postup do jarní fáze poháru OFS Svitavy. Snad v nich najedeme zpátky na vítěznou vlnu a snad si po dvou zápasech na tamějším malém hřišti začneme dostatečně vážit našeho placu, který si zaslouží o dost lepší výkony. Myšleno od domácích.