Morašice vs Čistá

Díky žádosti Čisté o přeložení pohárového zápasu na středu jsme spolu s naším soupeřem měli tu čest být prvními týmy, které si v nové sezóně na okrese kopnou do balónu pod hlavičkou OFS Svitavy. Do brány přispěchal až z Budějovic na poslední chvíli Halsbach, jediný třicátník v naší sestavě, kterému třicítková sláma ještě čouhá z bot, do obrany byl k neutralizaci příliš nízkého věkového průměru i podobně starého a prostovlasého Nepraše postaven Ropek, jediný čtyřicátník v sestavě. Slova jediného pádesátníka v naší sestavě a tamějšího špeha Kopeckého o tom, že blízký pralesní soupeř je schopný se na 4 5 (slovy "čtyři, pět) doteků dostat až před naši bránu se vyplnila už po 4 5 (slovy čtyřech, pěti ) minutách. Po ztrátě ve středu pole následovaly dvě rychlé předávky, po kterých nestárnoucí a nezpomalující Nepraš předkládal ze strany míč před naši bránu, Halsbach naštěstí proti Průžkovi stihl včas vyběhnout a roztáhnout se mu pod nohy, jím vyražený balón se pak stal kořistí našich obránců. Naší první hrozbu o chvíli později zapsal třetí stovku celkových zápasů načínající Vít, když po Lněničkově autu a odraženém balónu střílel mimo. U rozhodčího se hlásil o teč, ale roh mu sudí musel uznat až po přímáku pod břevno, který o chvíli později vyrazil gólman. Standartní situaci od praporku posadil na přední tyči na hlavu Štancla, který navázal na úspěšné jaro a poslal nás do vedení. Následující pasáž rozkouskovanou několika fauly, včetně Novákova žlutého, pak zpestřil Halsbach milimetrovým výhozem k nohám Nepraše, jeho pokus naštěstí nebyl ani pohotový, ani přesný, stejně jako další střela z vápna mířící přímo do prostoru našeho gólmana. Poté si mohl připsat druhou asistenci Vít, když hlavou lehce vracel do vápna míč, který mezi několika přednost si dávajícími soupeři proskákal až na malé vápno, kde ho doběhl důsledný Sokol, který svou loženkou z několika metrů napálil vedle. Po lepším finále pak volala jak dorážka Štancla po přímém kopu, tak akce Tměje, který dva soupeře obehrál, aby následně dva lépe postavené spoluhráče ve vápně nechal bez povšimnutí a zamířil mimo. Přestože jsme míč drželi hlavně my, vedení jsme navýšili z brejku, když se původně zamýšlený odkop po ose Sokol-Novák-Nádvorník a ze strany centrující Ondráček změn Vil na gól po hlavičce Sokola zavírajícího zadní tyč. Pět minut zbývajících do přestávky pak vyplnilo klepání břevna po Tmějově dalekonosné tvrdé střele a oddychování Ropka, který přímák od lavičky využil k signálu, sprintu po pravé straně a nevyužitému centru. Přitom Bufet takový servis poskytne málokdy.

Na startu druhého poločasu nás bylo plné hřiště, míč chodil od nohy, ale jediným diváky zaznamenatelným výsledkem byla dvě šmiknutí hladového Nádvorníka. Poprvé k němu míč bohužel nedošel a cvaknul na prázdno, podruhé mu zakončení ilegalizoval ofsajd. Naše aktivita měla za následek i zvyšený počet přímáku a po jednom z nich doplatil Štancl na své neustálé nabíhání - po střetu s gólmanem, rozmazaně ale pravidivě zachyceným v galerii, a zkušebních pár minutách raději preventivně střídal. A jako lusknutím prstu začala naše hra povážlivě skřípat, až nervóznět. Halsbach se znovu zaměstnal sám, když zkoušel, jaký tlak Černohorský při rozehrávce vydrží. Naše ojedinělé vzepětí v této pasáži, klidně čtvrthodinové, šlo za Novákem, který si naběhl na krásný Vítův pas, přehodil gólmana (možná tečujícího míč mimo pokutové území) a v pak se nechal po nepřesném zakončení zvalchovat, což dva rozhodčí ze tří vyhodnotili jako odkop od soupeřovy brány. Zasloužený trest za naši pasivitu a útlum přišel po hodině hry, když po našem autu nezvládl Novák vyvézt balón, který hosté poslali od nohy k noze a střelou z vápna do Halsbachovy sítě. Cesta za pojistkou i herním klidem začala po několika minutách křečovitého výkonu tím, že si Tměj dovolil kličku na presujícího útočníka a přes Nováka a Kopeckého doputoval míč na volnou pravou stranu, kde ho do sítě uklidil debutant Lebeda. Střídající Kopecký tak o více než rok posunul svůj rekord nejstaršího nahrávače, a možná ještě o víc posunul svůj rekord nejstaršího hráče ve skluzu, ke kterému se ve zbylém zápasovém čase srdcařsky donutil ve snaze udržet míč na hrací ploše. Pět minut před koncem jsme pak aut z levé strany rychle přenesli na stranu opačnou, Lebeda centrem do ohně oslovil Bureše a ten se svou příslovečnou i statisticky dokázanou klikou usměrnil míč šouravou hlavičkou o tyč do sítě. Pro Lebedu podobně produktivní debut jako zažil jeho trenér, od Bureše potvrzení, že na gól mu stačí zhruba dva zápasy čistého času, což je v Morašicích opravdu vzácná vizitka, pro soupeře třetí inkasovaný gól ze vzduchu, pro nejednoho Václava v našem áčku špatná zpráva, že svůj svátek stráví v Hradci nad Svitavou nebo Radiměři bojem o semifinále poháru.