Čas Viktorky není čas vítězství
Poslední z 9 podzimních domácích zápasů jsme díky vstřícnosti soupeře odehráli netradičně v žižkovském čase, tj. 10:15 dopoledne, a to z čistě personálních důvodů. Předpoklad dobré účasti se potvrdil, ale na hřiště se stejně více než 11 hráčů nevejde, takže oproti minulému týdnu pouze Lněničku nahradil Ondráček, kterému po dlouhé době dobře vyšel florbalový los. Změnou oproti minulému týdnu byl i přístup poličského béčka, které nás narozdíl od Hradce nechalo v klidu rozehrávat a vyčkávalo si v bloku. Což jim vzhledem ke katastrofální rozehrávce z našich zadních řad i tradičně slabšímu pohybu stačilo. I proto, že Huryta vyplavavší v prvních deseti minutách za hostující obranou navázal na naše neúspěšná řešení nájezdů z minulého týdne a ztroskotal na gólmanových nohách. A o to víc, když se Černohorskému o chvíli později asi nějak střetly myšlenky, při vyvážení míče nouzově vytloukl bloky Pohla, který zvládl jak obtížné zpracování vytlučené svíce v plném běhu, tak suverénní zakončení proti bezmocnému Rusnákovi. Odpovědět chystal Bureš důsledným napadáním, zavezením a i přenou zpětnou nahrávkou, ale Novák míč prolítnutý celým vápnem napálil z voleje přímo do prostoru gólmana. A ještě ne úplně čistě, dá se s klidným svědomím říct, že k dnešnímu 350. zápasu v mužích by určitě napočítal minimálně 175 lepších. Ve dvacáté minutě skončila série hostujících rohů a autů hlavičkovým soubojem před naší bránou, ve kterém byl V. Štancl později než hostující Hromádka a jejich střet posoudil rozhodčí Frank s ledovým zpožděním jako penaltový. Zahoran se při exekuci nemýlil a naše manko bylo dvougólové. Až po půl hodině hry to začalo vypadat, že jsme našli dostatek chuti nebo schopností k překonávání hostující obrany, ale k ohrožení jejich brány nám musel až těsně před přestávkou pomoci sám gólman, když jeho nepovedený odkop poslal Skala z první do úniku Hurytovi a ten levačkou podél brankáře tentokrát zamířil přesně. Ještě do poločasu jsme se dostali i k rohu, ale ani z něho, ani z následného obehrávání vápna jsme svoje momentum nevyužili.
To se ale podařilo záhy po přestávce, když téměř stojící Ondráček vyslal průnikovkou mezi stojatými soupeřy do vápna Hurytu, jeho zpětná přihrávka se štěstím prošla na Bureše a ten procedil míč do sítě. Podesáté v přeboru, pojedenácté v sezóně, po čtyřiačtyřicáté v mužích (po podzimním předběhnutí Nováka a Skaly tím mimochodem dorovnal v historické tabulce V. Štancla). Obrat jsme pomohli dokonat jednom z několika dobře umístěných rohů Skaly, konkrétně v případě, kdy si na přední tyči naskočil D. Štancl. Bohužel nezamířil přesně, ale míč pouze protečoval, bohužel prázdnou zadní tyč nezavíral Novák. Ještě větší šanci měl na noze Huryta, který vystihl špatnou zpětnou hlavičku soupeře, ale ve svém dalším nájezdu namířil svůj obstřel těsně vedle tyče. Poprvé na podzim pak ze hřiště musel Černohorský (Protože mu co? Protože mu za půl hodiny jel vlak), po prostřídání našeho útoku pak náš tlak na soupeřovu obranu polevil, i když dvakrát jsme ještě byli blízko gólu. Nejprve když rozhodčí sice viděl hostující ruku ve vápně, ale odbyl nás řečmi o přirození a poloze. Nebo možná bylo nějaké to přirození slyšet z ochozů, když se i v lize takové penalty pískají. Na obranu rozhodčího, v tomhle pravidle se nevyznají i větší kapacity než on, na druhou stranu bylo z řízení utkání znát, že jeho kapacita je stejně jako naše fotbalové schopnosti ryze okresní a v klíčových momentech ryze příměstská než vesnická. Jak víme, samotná penalta pro nás ještě nemusí znamenat vstřelený gól, a bohužel po dnešku víme, že to ani míč před prázdnou bránou u penalty. Po pasáži několika zblokovaných střel a nepovedených odkopů se totiž přesně taková šance naskytla Skalovi, ale ten z ložené pozice zbrkle pálil pouze do tyče a odmítl tak načnout druhou stovku kanadských bodů, kterou dokonal asistencí u prvního gólu (zatím tedy 41+59). V naší touze po výhře ale ani hosté nezabalili ofenzivní snažení. První varování vyslali z dálky, když napálili břevno nad Rusnákem, další podobnou, o chlup přesnější střelu náš gólman vytáhl zpod břevna, uspěl i proti dvěma zakončením uvnitř tváří v tvář, po každé z jedné strany naší obrany. Až na ty čtyři padlé góly tak diváci až do konce sledovaly podobnou podívanou jako před týdnem, kdy jsme po mátožném začátku mohli utkání zlomit ve svůj prospěch, stejně jako ho ztratit úplně. Je z toho každopádně čtvrtá nevýhra v řadě a logicky se vzdalující čelo tabulky.
- Sestava: L. Rusnák - V. Štancl, M. Černohorský (J. Kopecký), J. Pitra - V. Novák, D. Štancl, T. Nádvorník, Z. Skala, D. Ondráček - T. Huryta (M. Frank), F. Bureš (P. Lněnička)
- Góly: T. Huryta (Z. Skala), F. Bureš (T. Huryta)
- ŽK: D. Ondráček, V. Novák, J. Kopecký