Dlouhá Loučka vs Morašice

Na zápas v Dlouhé Loučce, u našeho přímého konkurenta z nejvyšších pater tabulky druhé nejnižší soutěže, neodjela prakticky celá osa z týmu z minulého týdne, včetně toho realizačního. Důvody byly rozličné, od těch radostných jako jsou křtiny, přes ty praktické jako je hlídání, po ty neradostné, jako je pohřeb. Na umření určitě musel být po faulu z minulého týdne i v roli vedoucího zaskakující Černohorský, který byl v základní sestavě našeho týmu předchozích 49 mistrovských utkání. Mezeru v bráně nakonec vyplnil Kubeš, na stoperu Chmelík, ve středu zálohy minule zazářivší Smola, v útoku do služby spěchající Lněnička. I dnešní zápas byl ovlivněn silným větrem a los určil, že první poločas bude foukat do zad nám. Možná to bylo na škodu, neboť předzápasové pokyny držet míč na zemi vzaly velmi rychle za své. Fotbalově toho k vidění moc nebylo. Chmelík úspěšně zvládal náročné souboje s rychlými domácími útočníky a kromě jednoho propadlého rohu a nadvakrát zlikvidované střely neměl Kubeš moc práce. Zato na druhé straně bylo docela živo. Nejprve Ondráček z nadějné pozice za vápnem střílel mimo, po Novákově stříleném lobu na zadní se brankář dokázal natáhnout a při jednom prodlouženém Lněničkově dlouhém autu nedokázal nikdo zavřít zadní tyč. O jasný gól byl připraven Chmelík, který se po rohu dostal k odraženému míči, ale jeho střelu na brankové čáře vyhlavičkoval obránce. Hned z následujícího rohu mohl opět udeřit Chmelík, když vracel míč před bránu, ale jeho centr nebo střela na zadní skončila přímo na tyči. O chvíli později už jsme se gólu dočkali, když po faulu na naší půlce vyslal Chmelík dlouhým nákopem za obranu Nováka, který si s naskákaným míčem nedělal žádné starosti a jeho střela levačkou z voleje zapadla s pomocí zadní tyče do brány. Naše vedení ale nevydrželo dlouho, když Smolovu pomalou zpětnou nahrávku nedokázal pod tlakem dostatečně odkopnout Ondráček a Konečný, který byl následně vyslán do úniku se proti Kubešovi nemýlil. Tímto gólem jako by naše hra a aktivita úplně opadla. Konečný se ještě výrazně zapsal do tohoto zápasu, když si nejprve vybojoval penaltu po souboji s Chmelíkem a po následných dohadech neudržel nervy, přišlápl u něj stojícího Kubeše (který druhý zápas po sobě byl přímo u vyloučení soupeře) a poroučel se ze hřiště. Penaltu však s přehledem domácí Bouček proměnil a my šli do kabin se ztrátou jednoho gólu a náskokem jednoho muže.

Bohužel s touto výhodou jsme naložili naprosto tragicky. I přes početní výhodu jsme nedokázali domácí obranu rozevřít, což se bez pohybu provádí těžko. Naši dlouho trvající rozehrávku velmi dobře narušovali aktivně napadající domácí, s čímž jsme si nebyli schopni poradit. Naší ojedinělou šancí byl nepřímý volný kop po malé domů, který Skala sehrál s Novákem, ale tomu zakončení vůbec nesedlo. Naprostou bezmoc podtrhl přímák o chvíli později, který Skala chtěl sehrát pro změnu s Ondráčkem, ale tomu na dva metry nahrál tak špatně, že Chmelík musel následný brejk uhasit alespoň na roh. Právě z tohoto rohu domácí byli blízko ke skórování, když jsme na zadní neuhlídali osamoceného hráče, ale ten v dobré pozici hlavičkoval nad. Definitivní hřebíček jakýmkoliv našim více než marným snahám byl uklidňující gól pro domácí, když Křivánek na středu hřiště připravil i s přispěním drobného faulu Štancla o míč a svůj samostatný nájezd proměnil. Šlo by se po této situaci cítit ukřivděně, ale ruku na srdce, toto nebyla situace, která nám prohrála zápas. Nelze se ani vymlouvat na to, že nám chybělo několik hráčů základní sestavy. Soupeř se porazit dal, ale 3 body zaslouženě získali domácí, protože to byli oni, kdo dneska chtěl víc. Lze pouze doufat, že se z toho ponaučíme a vše odčiníme příští týden proti dalšímu těžkému soupeři v Pomezí.