Plichta asi spravedlivá
K prvnímu mistrovskému zápasu v "nové" soutěži jsme odcestovali na nezvyklé derby do Sebranic, kde několik z nás hrálo naposledy asi před deseti lety.
Začátek utkání vycházel k radosti domácího fan-klubu lépe sebranickým, ale z několika slibných příležitostí nedokázali trefit zařízení. Z naší strany byl úvod spojen s nepřesnostmi a pokus o napodobení nakopávat míče za obranu nevycházel úplně ideálně, neboť Burian nemůže stát všude a rozptyl našich centrů byl široký. Ke jedné ze standartních situací se postavil znovuzrozený Chmelík. Krásně obstřelil zeď a nebýt tyče, tak jsme vedli, protože "Kočka" se ani nehl. Ve vápně nám chyběl důraz, párkrát stačilo trochu zabrat a míč by se do brány nějak dostal. Josef Štancl zhruba z penalty "vystřelil" a asi po 20-ti vteřinách se míč odrazil opět od tyče a z brankové čáry ho domácí útočník odklidil do bezpečí. O pár minut později dobíhal ve vápně odražený míč Martin Štancl a z voleje krásně trefil Válka. Když Lněničkovi nad šibenicí prosvištěla střela domácího útočníka, šlo se do kabin smírně.
Ve druhém dějství se zranil Klement a domácí začali mírně tlačit. Do žádné větší šance, když nebudeme počítat rohy a auty, se nedostali. My "hrozili" vlastně jen z brejků. "Kočka" nejprve vychytal v dobré pozici Vomáčku, aby ho z přímáku ještě jednou pořádně protáhl Chmelík. Ke konci už začaly mírně pochodovat nervy, ale to k tomu patří, jak říká Vápeník z Pemiér líg.
Zápas měl určitou kvalitu, která byla podpořena o diváckou kulisu. Na to, že šlo o úvodní kolo, kde by se dala nějaká ta nerovzita odpustit, tak myslím, že nejvyjukanější muž na place byl sudí.
Komentář trenéra Petra Kuty
Vcelku vyrovnaný zápas, kterému z naší strany chyběla větší sehranost, od některých i větší zápal a chuť po vítěztví, větší důraz v osobních soubojích a častější hru po zemi, kde jsme soupeře v těch krátkých chvilkách přehrávali.A také důraznější střelba, neboť některým střelám hrozilo, že i při takovém teple zmrznou za letu.
