Dlouhá Loučka vs Morašice

Dlouhá Loučka u nás evidentně netáhne. Opět jsme k nim dorazili ve dvanácti a opět jsme hned na začátku rozcvičky zjistili, že hraní schopných je jen jedenáct. Srazy hodinu před zápasem už evidentně slouží jen pro lepší komunikaci, protože „ve 4“ se píše mnohem jednodušeji než „tři čtvrtě hodiny až hodinu před začátkem“. Úvod moc šancí nepřinesl, domácí hrozili převážně z akcí přes své rychlé kraje, které se nám buď dařilo zastavit před naším vápnem nebo končily nepřesnými střelami. My jsme se často spokojili se zbrklou rozehrávkou ve středu hřiště či přihrávkou do ofsajdu, a tak naše první šance vznikla až v půlce půlky na půlce. Tam vybojoval míč Sokol, vrátil ho dozadu Štanclovi, který přihrávkou mezi obránce vyslal Bureše k úniku na bránu, ale ten si nedokázal obhodit míč kolem včas vyběhnutého gólmana. O chvíli později našel Nádvorník křižnou přihrávkou osamoceného Válka, ale domácí brankář byl opět rychle ze své svatyně. Poté začali hrozit domácí, když dvakrát pálil na velkém vápně z první Marván, ale ani jednou mu střela nesedla. Největší šanci měl soupeř na konci prvního poločasu, když po centru z levé strany hlavičkoval na malém vápně úplně sám domácí útočník, ale naštěstí pro nás vedle, a tak jsme do kabin odcházeli za smírného stavu.

Druhý poločas začal tak, jak skončil, jenom naše aktivita a chuť běhat se limitně přiblížila nule. Domácí zahrozili hned na začátku, když se prokombinovali po naší levé straně a míč dostali na penaltu na osamoceného hráče, který však tváří v tvář Špinarovi vysoko přestřelil bránu. Ani to nás nedokázalo dostatečně probrat a v šedesáté minutě dal soupeř první gól, když přihrávka mezi naše obránce přeskočila Kopeckého nohu, a i když měl Špinar k míči blíž, dokázal domácí Neumann protlačit míč za našeho gólmana a poté ho uklidit do prázdné brány. Naše hra se poté trochu zvedla, ale k vyrovnání to bylo málo, Vítův centr z jedné strany nenašel žádného hráče v modrém (myšleno hostujícího hráče), při Válkově centru z druhé strany bylo ve vápně příliš hráčů v černém (hráči domácích). Ten samý hráč byl za chvíli velmi blízko vyrovnání, když si všiml vyběhnutého domácího gólmana a zkusil z levé strany vystřelit na zadní tyč, ale míč jen prosvištěl kolem. Soupeř se snažil odpovědět na naši mírně zvýšenou aktivitu, ale slibně rozjetou akci zastavil před vápnem na poslední chvíli Vít. Na naší straně ještě mohl při úniku srovnat Sokol, ale jeho obstřel dokázal domácí gólman vytáhnout mimo tři tyče. S ubývajícím časem se Kopecký vysunul na hrot s cílem prodlužovat dlouhé balóny, ale toho se nám vůbec nepodařilo využít, a tak v posledních minutách z protiútoku pronikl za naši obranu Neumann, který druhým gólem potvrdil vítězství domácích.