Horní Újezd vs Morašice

Pro šanci na odčinění týden staré ostudy, nejhorší v kariéře našeho trenéra (a že zažil i dvouciferný výsledek), jsme nemuseli jezdit nijak daleko, jen do Horního Újezda. Náš kurs hodinu před zápasem povážlivě vyskočil, protože gólmana jsme museli vybrat až v kabině vylučovací metodou. Volba padla na J. Kubeše a nebyla vůbec špatná. Začátek zápasu se odbyl ve středu hřiště, o čemž svědčí i to, že hlavní rozhodčí opustil středový kruh uvážlivým krokem poprvé až v 5.minutě. Možná pro mizerný výhled z toho vyplývající se Klement po chvíli rozhodl ustát penaltový faul a po obejití domácího stopera si střelou do protějšího rohu brzo řekl o titul "muže zápasu" - 1:0. Radosti bylo jak na Starém Bělidle, ale nemusela trvat dlouho, když Ropek udělal z propagační soupeřovy střely nebezpečný lob, který skončil na břevně Kubešovy brány. Naši odpověď nachystal průnikem po lajně Bureš, ale jeho pobídku pod sebe vytočil Válek mimo tři tyče. Domácí po dvou vynucených střídáních zahrozili útokem z boku, ale Kubeš včas zmenšil střelecký úhel a neujala se ani následná série nebezpečných rohů. Po půl hodině hry vyslal někdo z našich střelu, vzhledem k jeho všudybylnosti je asi osmdesátiprocentní šance, že to byl Klement, kterou domácí gólman neudržel, k odraženému míči se nejrychleji dostal Válek a vyloženě tváří v tvář brankáři předložil míč před prázdnou bránu Janypkovi stejně nezištně, jako kdysi Poborský Šmicrovi proti Holanďanům. Náš kovaný obránce vysunutý na hrot si možná nepočínal s takovou grácií jako Šmíca, ale nedat to, to by chtělo většího fištróna - 2:0. Ještě příjemnější vedení několikrát odmítl Skala, který ze zajímavých (buďme objektivní - nikterak ložených) pozic pálil nepřesně (buďme objektivní - hodně nepřesně). Domácí balóny za obranu jsme i s pomocí vybíhajícího Kubeše ubránili celkem bez křeče a po drahné době šli do kabin s náskokem.

Ten mohl zvýšit brzy po přestávce Bureš, ale v samostatném nájezdu pouze rozchytal gólmana. Jeho špatný odkop vzápětí trestal Skala, jenže trefil pouze břevno. A tak oba nešťastníci spojili síly, Skala vysunul Bureše do dalšího nájezdu a tentokrát z toho byl podobný protější roh brány jako u Klementa 3:0. Z logiky věci se pak hrálo více na naší půlce, ale domácí si moc zajímavých pozic nevytvořili. Kubeš při sbírání balónů šetřil čas, co to šlo, dokonce i přímák zpoza vápna v zájmu taktiky chytal nadvakrát. Naše brejky k navýšení skóre zůstaly nevyužité, a tak se už o všechno zajímavé postarala trojice domácí stoper, Chmelík a rozhodčí. Prvně jmenovaný zbytečně mimo hru ramploval Chmelíka, později i ve hře Tměje, Chmelík coby kapitán se k tomu opravdu mírně vyjádřil a rozhodčí coby pán všeho se starostí o své ego a nikoli cizí zdraví mu dal radši žlutou za kecy. A ještě u toho byl sprostej. Onen domácí stoper se ještě nachomýtl k akci, která skončila ofsajdovým gólem, ale ten nakonec neplatil kvůli tomu, že domácí nedostali výhodu po našem faulu. Přímák z toho rezultující olízl Kubešovu tyč zvenčí a tím bylo vše podstatné z tohoto derby za námi. Teď ještě se z toho příliš nenačepýřit a udržet za námi i poslední podzimní soupeře.