Janov vs Morašice

Zda byla v sobotu konaná akce jen záminkou k tomu, že nechtěli v Janově na našeho Štěpána čekat až do víkendu, jsme se zapomněli zeptat, stejně jako na to, zda se nedomluvíme na remíze, kterou skončilo 5 z našich 8 posledních vzájemných střetnutí. Každopádně jsme domácím při jejich žádosti o páteční předehrávku 4. kola vyšli vstříc, aniž bychom tušili, že bude Štěpán běhat v Beskydech, Klement trčet v koloně, Špinar generálkovat v Nejzbachu a vzduch stát. Muselo se tedy vsadit na jiné. Hned v úvodu se Chmelíkem prodloužený aut se po sérii odrazů dostal ke Skalovi, který ale v záklonu přestřelil. Rozchytání po delší době zavítavšího Prešinského si vzal na starost domácí Boháček, který ale jak při postupu ze strany, tak při mnohem nebezpečnějším voleji po náběhu do "kapsy" za stopery trefil našeho gólmana přímo na solar. Jinak to byl klasický boj, ve kterém domácí tahali za nebezpečnější konec. Novák po vyplavání z davu na hraně vápna a Vít při zavírání zadní tyče sice uskutečnily dotek s míčem, ale ten se dá přinejlepším nazvat střelou mimo branku. Před naší brankou poskytla chyba V. Štancla příležitost Burešovi, ten se naštěstí místo střely z první rozhodl putovat naším vápnem až ke kýženému bloku, a tak byla mnohem nebezpečnější skrumáž po následném rohu, který skončil uvnitř vápna pravděpodobně gólovou střelou zblokovanou našimi obránci. Poločas jsme vyhráli aspoň na karty, i to se proti Janovu nepodaří pokaždé. Zatímco Novákovi na to stačil jeden banální útočný faul, Válek musel hlavního ukecávat dobrou půl minutu.

O přestávce jsme se evidentně moc věnovali tomu, jak si pomáhat v situacích zády k brance. Špatná zpětná přihrávka někde u pravého obránce katapultovala domácí do šance, kterou chytil jednou Prešinský, jednou možná Ropek a potřetí síť naší brány, ti pomalejší z početného obecenstva se beztak ani nestihli dostavit zpět z přestávkového občerstvení a už jsme tekli. Za deset minut hodil Skala aut na Válka, ten na vápně na dlouhou nohu stihl plácnout míč směrem k bráně a domácímu gólmanovi se pletla tyč nebo přemýšlel, jestli tu čudlu rovnou nezpracovat, až mu pod tělem zajímavě prošla do sítě. Vyrovnávací branka nás tak nakopla, že jsme hned vzápětí pustili domácího Bureše do nájezdu, ale jeho střela mimo ukázala, že už je jen stínem kdysi obávaného kanonýra. Naši největší šanci na vedoucí gól měl po vysunutí na hrot Chmelík, ale jeho hlavičku do protipohybu po Tmějově centru "vaniakovsky " (čas 0:57) vyrazil domácí gólman a srovnal svůj miniúčet tohoto zápasu. Závěrečný deštík už tak neurovnanou hru nijak nezkrášlil, ale domácím svědčil víc. Prešinský na poslední chvíli vystihl kličku při dalším nájezdu, zbytek bránění alias záchranu od gólu obstaral Ropek, a o něco později po dalších odrazech ještě jednou zakročila proti možné gólové střele noha naší obrany místo pravděpodobně překonaného Prešinského. V úplném závěru skončila Kutovým rozhodnutím Válkova série vytrvalého pobytu na hřišti, a to přesně po 2067 minutách, plus minus okresní nastavení. Pak natropila domácímu gólmanovi nečekané potíže Chmelíkova dalekonosná střela, nicméně se sluší připomenout, že tou dobou čekal na vápně na míč hezky volný, byť značně pobledlý Nádvorník. Ten následný roh nekopnul až tak dobře, ale Chmelík ho hlavou ne až tak špatně vrátil do ohně, bohužel našemu Burešovi se míč jen svezl po ofině, a tak se zrodil očekávaný výsledek, který určitě bereme.