Opatov vs Morašice

Začátek nové sezóny nás v řídkém počtu zavál na zrekonstruované, ale pořád dost úzké hřiště do Opatova, proto se nedala čekat nějaká zásadní změna domácího stylu hry. Ono se to útočí, když máte hráče, co dohodí aut na zadní tyč. Smrdělo to úplně při každém, ale úvodní domácí sérii autů a rohů jsme přečkali bez úhony. I s pořádnou klikou na zmíněné zadní tyči. Našich deset hráčů v poli jsme věkově i rozestavením poskládali mezi Kopecké. Jeden na stoperu ve svém 1200. zápase v morašickém dresu spolehlivě křižoval domácí dlouhé nákopy, tomu druhému, o 28 let mladšímu, stačilo na první gól v našem dresu prvních 15 minut. V první šanci ještě míč z běhu netrefil, ale když ho napodruhé posunul mezi beky Bureš, domácího gólmana spolehlivě obstřelil. Naše vedení mělo bohužel jepičí život, když se ze snad nejméně nebezpečného autu prosadil lehkým líznutím míče a s pomocí tyče domácí kapitán. Válek pěkným přímákem trefil pouze boční roh sítě, tak nám vedení vrátil po necelé půlhodině až Nádvorník, který po Válkově přiklepnutí z dobrých 25-ti metrů svým obstřelem domácího gólmana naprosto zeštronzoval. Následně M. Kopecký znovu nezaváhal při sólovém postupu po Burešově přihrávce a vedli jsme o dva góly. Klubová kasa se pak zaradovala ze zbytečných žlutých karet Ropka a Víta. První se prstýnkem na ruce ochudil o podpásové možnosti, jak vyzrát na neustále ho přeskakujícího Roberta Carlose, nepřímý kop po kecech druhého rezultoval těsně před šatnou nejdříve v tyč a poté v nepochopitelné zazdění gólové hlavičky z malého vápna. Vzhledem k šancím tak poločas dopadl pro domácí až příliš krutě.

V nástupu do druhé půle, jakože hned v první minutě, vytahoval Špinar hlavičku z vinglu, po následném rohu trefili domácí břevno a poté Válkem tísněný útočník překopl naši branku z malého vápna. Vzhledem k počtu šancí soupeře se zdálo dvougólové vedení příliš malé, a proto jsme nijak neprotestovali, když střídající Skala po své zblokované střele vyzval k pohodlnější dorážce Válka. Když se tentýž hráč pěkně gólově z voleje položil i do Tmějova centru a posunul se na 6. místo mužských střeleckých tabulek, zdálo se, že naše další nevyužité šance množící se v otevřené obraně, budou mrzet jen jejich autory. 10 minut před koncem Tměj lehce fauloval ve vápně, nechycená penalta nás ale z klidu nevyvedla. Chvíli na to Špinarovi vrátili míč zpoza vápna do brány po jeho nepříliš úspěšném výběhu, a my řešili jsme spíš jeho míru zavinění. Když minutu před koncem tentýž hráč snížil po pasu napříč vápnem už jen na rozdíl jednoho gólu, začaly nás konečně brát mory. Ale k bezprostřednímu šanci na vyrovnání už se domácí ani přes nastavení nedostali. Takže my jsme spokojeni se třemi body, jednodenním 1.místem v tabulce a snad krásnou návnadou diváků na domácí derby příští týden, domácí jsou určitě spokojení s tím, jak se jim podařilo vrátit do zápasu. Není nad to, když se to takhle hezky sejde.