Janov vs Morašice

Téměř přesně po měsíci jsme se opět vydali strávit fotbalové odpoledne do nedalekého Janova, kde jsme chtěli soupeři oplatit nedávné vyřazení z okresního poháru. Do zápasu jsme nastoupili s novým, a na naše poměry nezvykle mladým, trenérským duem M. Kopecký – Severa a se silným větrem v zádech. Do brzkého vedení jsme se mohli dostat v páté minutě, když Chmelík pohotově zakončoval z malého vápna, ale jeho střelu pod břevno reflexním zákrokem vyrazil domácí gólman na roh. Po odvrácení rohu mohlo být veselo na druhé straně, když Štancl neodkopl ideálně míč před Boháčkem, ten ale místo střely volil přihrávku na Hegera, který měl před sebou prázdnou bránu, ale na poslední chvíli před ním dokázal vypíchnout míč rychle se vracející Válek. Ten byl blízko gólu o chvíli později, ale jeho střela z voleje na úrovni penalty byla zblokována. Postupem času u nás začalo přibývat nepřesných přihrávek a zbrkle vyřešených situací, čímž se dostali domácí více do hry. I za pomocí větru se nám však jejich nákopy dařilo odvracet, hlavně díky Chmelíkovi, který sebral snad každý odkop od soupeřovy brány. Domácím jsme dovolili pouze tři rohy a jeden volný přímý kop, ale naštěstí se Špinar v bráně moc nezapotil. Na opačné straně se ještě po Nádvorníkově průnikovce dostal za domácí obranu Ondráček, ale jeho pokus na přední tyč gólman vyrazil.

Ve druhém poločase nás kromě opačného větru čekalo také nepříjemně nízko postavené slunce. Jako první měli ke gólu blíže domácí, když se Štancl s Ropkem nedomluvili ve vzdušném souboji, až se míč dostal k Boháčkovi, ale na poslední chvíli mu stihl do střely skočit Ropek. Následné akce domácích i přes výraznou nevoli hráčů i fanoušků zabrzdil zdvižený praporek pomezního. Velkou šanci dostal Janov v podobě volného přímého kopu, když rozhodčí před našim vápnem otočil faul na Ropka, ale střelecký pokus skončil na horní síti Špinarovy brány. Ve velké šanci ještě byl Jirásek, který se naštěstí pro nás rozhodl centrovaný míč zpracovat a nenapálit z první, jako to udělal v posledním pohárovém utkání, čímž dal Novákovi dostatek času, aby mu balón odebral. Ke zlepšení hry nám pomohlo střídání Franka a Víta, obzvlášť neustálý presink prvně jmenovaného dělal domácí obraně problém s rozehrou, což vedlo k vytvoření několika gólových příležitostí. A za svoji aktivitu mohl být odměněn gólem, když na něj Vít dokázal odcentrovat, ale Frank se nedokázal natáhnout natolik, aby levačkou usměrnil míč mezi tři tyče. Blízko gólu byl i Chmelík, který se po rohovém kopu nejrychleji zorientoval ve vápně, ale odražený míč jen těsně minul levou tyč. Do zaslouženého vedení jsme se dostali v 75. minutě, když se na výlet vydal po pravé straně Černohorský, narazil si s Frankem, který mu patičkou předložil míč, a jeho střelu domácí obránce odrazil přesně na kopačky Válka, který nedal zblízka gólmanovi šanci. Domácí na to reagovali vysunutím Bureše na hrot, ale k ohrožení naší brány to nevedlo. Naopak uklidnit nás mohl Nádvorník, který si na půlce velkým obloukem obhodil posledního hráče, ale včas ho zakřižoval vysoko vyběhnutý Beránek. Druhý gól mohl přidat Válek, který se v běžeckém souboji zbavil zaseknutím protihráče, ale poté nedokázal obstřelit domácího gólmana. V posledních pěti nastavovaných minutách nás domácí zamkli před naší bránou, ale bylo z toho jen neúspěšné vymodlení penalty a standardní situace po faulu Chmelíka na chudáčka Boháčka, který už neustál situaci a za oplácení obdržel žlutou kartu. Centr však prolétl vápnem až do autu, a tak se nám podařilo navázat na předchozí úspěch našich žáků a zajistit si přezimování v první čtyřce. V mužské kategorii nebylo moc na co navazovat, protože poslední výhra u tohoto soupeře už byla zarostlá jak rezervní Kristus - zajistili ji bratři Kutové před 31 lety. Nesmyslné rozlosování nám přiřklo ukončit podzim s Janovem hned nadvakrát, ale aspoň budeme mít po nadcházejícím nedělním zápase po zbytek soutěžního ročníku pokoj.