Morašice vs Janov

Těžko říct, čí je to záliba chystat rozlosování od 2. kola, ale každopádně jsme se na závěr podzimu podruhé za sebou postavili proti Janovu. Chtěli jsme potvrdit cennou výhru z minulého týdne, udržet se po "podzimu" na bedně i konečně potěšit naše fanoušky dobrou hrou, výsledkem i po delší době vstřeleným gólem. Tedy, to jsme si řekli. Ale když si hostující gólman Beránek připsal ve třetí minutě rutinní zákrok proti prověřovací střele V. Štancla, nikdo netušil, že bude jeho poslední. Z naší vytoužené domácí dominance a nátlakové hry nebylo nic, hosté byli díky svému pohybu všude dřív, rozhodčí naštěstí při střetu Špinara s janovským útočníkem držel jiný metr než později a souboj postil na roh. Těch měl soupeř několik, jeden vyboxoval Špinar z brány, při dalším ustál i atak nabíhajícího hráče. Náš gólman musel zasáhnout i proti hlavičce Boháčka, minimálně jeden míč pak netečovaně proletěl za naši zadní tyč. Nám se podařilo rozehrát nadějné akce do křídel, ale po Novákově přetaženém centru neměli naši útočníci šanci zakončit, s přesnějšími Válkovy centry si V. Štancl neporadil tak, aby vedly k ohrožení brány a nejnadějnější průnik našeho záložníka zabrzdilo smolné šlápnutí na ležícího protihráče. Největší šance nám tak poskytli hosté sami špatnými zpětnými přihrávkami. Zhruba po čtvrthodině V. Štancl zblokoval nouzový odkop brankáře, ale Válek zpoza vápna prázdnou bránu netrefil a na střelecké vyrovnání Kuty si tak musí počkat do jara. Podruhé se pod pres V. Štancla dostal stoper, který za zmaření sólového postupu našeho útočníka dostal po půlhodině červenou kartu a musel se poroučet ze hřiště (k čemuž měl konec konců nakročeno už po předchozím střetu se Špinarem). Následující přímák poslal Nádvorník vysoko nad, do šatny už jsme na nabídnutou přesilovku nedokázali adekvátně reagovat zvýšeným útočným úsilím, takže přes nějaké naše šance to byli spíše hosté, které poločasový nerozhodný výsledek netěšil.

Druhých pětačtyřicet minut začalo Chmelíkovým vysunutím Nováka, ale ten z úhlu nemířil přesně. Naše přesilovka bohužel na hřišti vůbec nebyla znát, hosté běhali i jednoho vyloučeného, zatímco my jsme, vyjma přihrávek mezi obránci, nedali tři souvislé nahrávky. Naší jedinou šanci v mezihře měl Nádvorník, ale bohužel dostal míč o kousek delší, takže mu zakončení skokem pod nohy zmařil vyběhnuvší gólman. Naše střídání hru nijak zvlášť neoživila, Špinar se zahřál zákroky proti střelám zpoza vápna a svoji rozcvičenost využil po 80. minutě, když se po propadlém balónu dokázal hostující O. Bureš dostat k zakončení, které mu náš brankář výborným zákrokem vychytal. Bohužel u odraženého balónu, tak jako po většinu zápasu, byli dříve hosté, konkrétně Boháček, a ten i přes teč našeho skluzujícího obránce vstřelil vedoucí gól. Při následném otevření naší hry ještě hosté zazdili mimimálně jeden stoprocentní brejk, našim otráveným fanouškům mohl zastavit nutkání ke zvracení střídající Bureš, ke kterému se za velkým vápnem odrazil míč, ale náš útočník ho, přes usilovnou rozcvičku zaměřenou jen na střelbu, napálil nad. Mohli bychom se vymluvit, že je to první jarní kolo a souhra logicky vázla, ale pravdou je, že se na hřišti naplno projevilo to, co k nám prosáklo z hostující kabiny - že uznali naši výhru z minulého týdne za zaslouženou a že to chtějí odčinit. Bylo to na nich vidět mnohem víc, než naše touha po čemkoli z úvodu článku. A jestli ne na šance, tak za jeho nasazení a naši ofenzivní nemohoucnost se sluší přiznat zaslouženou výhru i neoblíbenému soupeři.