Cerekvice vs Morašice

Do 84. československého derby jsme vstupovali z čelní pozice přeboru, zatímco domácí "Slováci" měli na kontě dvě bezbrankové plichty. Divákům nakonec přálo počasí, ale těm našim rozhodně nepřáli fotbalisté. Hned naše třetí přihrávka mířila přesně do běhu domácímu útočníkovi, který naštěstí mírně z úhlu zakončil z vápna vedle. Ani naše rozehrávka od brány nedopadla podle představ, a tak stále ještě v první minutě odvracel Tměj v trochu zmatečné spolupráci se Špinarem zákeřný centr na zadní tyč. Domácí našeho bojácného projevu doplněného spoustou špatných zpracování a technických chyb v úvodních minutách k dalšímu ohrožení branky nevyužili, ale rozdíl ve hře byl propastný. První tři souvislé přihrávky, zakončené neadresným centrem, jsme si připsali až v 7. minutě, jednou tolik času jsme potřebovali k dalšímu fotbalovějšímu počinu, ale nutno dodat, že narážečka Skaly s Válkem poslala našeho kapitána hned do zajímavé pozice mezi obránci, bohužel jeho střela z hranice vápna nepatřila mezi ty, kterými by se chlubil doma. Když už se nám podařilo dostat k vápnu, Skala i Štěpán místo pokusu o střelu radši volili centry na zadní tyč, zpravidla do postavení, které domácí sekretář Lochman, dnes nepochopitelně v roli delegovaného pomezního, bez zaváhání shledával jako ofsajdové. Když už jsme se dostali do vápna, snažili se Novák s Válkem po souboji prvně jmenovaného s domácím gólmanem nesměle požadovat penaltu, podle jednoho z domácích hráčů oprávněné, ale i naše přesvědčování rozhodčího zapadlo do kontextu našeho výkonu a bylo takové slabé. S výjimkou Víta. Předchozí řádky nemají být nějakým vyjádřením naší nebezpečnosti, je to jen taková vata, aby pojednání o naší aktivitě v prvním poločase nebylo moc krátké. Naše hra byla čekáním na fotbalovou smrt, ale domácí naštěstí ve finální fázi před vápnem postrádali přidanou hodnotu. Ve dvacáté minutě sehráli po naší ojedinělé standartce rychlý kontr po pravé straně zakončený zpětnou přihrávkou a střelou pod břevno, kterou Špinar reflexivně vyrazil. Náš gólman si připsal rutinnější zákroky i při domácích volných a rohových kopech, spoustu centrů naštěstí cerekvičtí přetáhli a když se po autovém vhazování jednoduše propracovali až do vápna, nezmohli se naštěstí na víc, než nepřesnou střelu z otočky. Před pauzou se do dobré pozice ve vápně dostal i domácí Lorenc, ale jeho možná gólovou střelu zblokoval Černohorský. V závěru poločasu jsme se jedinkrát rozhodli zatlačit na domácí stopery a hned z toho byla v zárodku nadějná situace tři na dva, na konci nepřesný centr do plné obrany.

Plánovaný obrat v našem myšlení do druhého poločasu se buď nedostavil nebo ho zhatila brzká akce domácích, kteří využili ofsajdové nepozornosti v prvním poločase tak pozorného pomezního. Ze své šance naštěstí vytěžili jen pětiminutový tlak, sérii odvrácených rohů a nájezd ze strany v podání střídajícího F. Pražáka. Špinar ho naštěstí zmátl svým naznačováním výběhu a domácí hráč mu tak z vápna "ty vole poslal malou domů!". No byla to střela vzduchem, ale sám střelec dle uvedené citace věděl, že se dalo vytěžit víc. Z ničeho nic pak mohlo udeřit na druhé straně, když centr z levé strany propadl až za stopery, ale Válek měl balón hodně vysoko, Vostrčila hodně blízko a jeho rychlý pokus levačkou branku těsně minul. Náš nejlepší střelec vzájemných duelů (9 gólů stejně jako A. Ropek) si tak na kulatý zásah musí počkat. Po hodině hry si jinak velmi přesný rozhodčí vybral slabší chvilku, když odpustil Nádvorníkovi faul u vápna, který možná kompenzoval písknutím nefaulu Skalovi za středovým kruhem. V náběhu na následný přímák Novák jasně povalil Kusého, ale domácí Jandera odstartoval svoji pětiminutovku proti svému týmu. Nejprve nechal vyniknout Špinara, který jeho penaltu ke své pravé tyči vyrazil. Následující přetažený roh na zadní tyč, nebo možná přímo do brány, zkušeně vyhlavičkoval, pak si nechal dát žlutou za řeči a pro křeče vystřídal, čímž nám vyklidil střed pole pro poslední dvacetiminutovku. Jinak chycená penalta v podání Špinara už rozhodně nevypadá náhodně, za poslední dva roky čelil 8 penaltám, ve kterých si i díky dnešnímu zákroku drží úspěšnost 50%. Domácím tedy odešel Jandera a vypadalo to, že i fyzička, my jsme prostřídali a první vlaštovkou, že by Vostrčil v domácí bráně ještě mohl mít práci, byla v 80. minutě dobrá pozice Kutzera na vápně, ale náš žolík střílel možná trochu ukvapeně a nepřesně. Načež se týmově zatáhl do obrany a vysunul na levou zálohu Tměje, který se rozehrál k parádní desetiminutovce. Po jeho centru od brankové čáry se do těžké hlavičky položil jinak taky velmi aktivní Novák, ale jeho křížný oblouček kromě překonaného domácího brankáře přeletěl i bránu. V souboji dva na dva na dvaceti metrech se pak překvapivě odhodlal k překvapivě dobré střele Černohorský, ale Vostrčil si proti jeho pokusu připsal neméně dobrý zákrok. V našem drtivém finiši se bodlem polopoložil do takových polonůžek Tměj, po kterých míč obloučkem dopadl na břevno domácí svatyně. Dvě následující dorážky obránci zablokovali na roh, ze kterého by J. Kopecký byl býval určitě rozhodl, kdyby byl býval šel na hřiště. Takhle si odvrácený balón na vápně našel znovu Tměj, ale jeho pokus levačkou proletěl houštinou noh kousek vedle tyče. Suma sumárum jsem závěrečným vzepětím přispěli k tomu, že se o bezgólové plichtě, 3. v historii vzájemných soubojů, dá mluvit jako o zasloužené a že máme v naší hře úsek, od kterého si příště můžeme pomyslně odrazit. Nejlépe hned od začátku.