Morašice vs M. Trnávka

Touha udržet v posledním domácím zápase doma tři body i prolomit střeleckou liknavost byla tak velká, že trenér musel i před střetnutím s posledním týmem určovat kdo se nemá vůbec převlékat, kdo může zůstat svléknutý na lavičce a kdo se půjde potit na hřiště. Vzhledem k naší formě důsledná rozcvička byla zpestřena trochou diska a prázdnou polovinou hřiště, neboť soupeř, jistě sestupující Městečko Trnávka, dorazil jen na takové rozehřátí. Ani pořádné protažení, ani papírové předpoklady, ani touha napravit v tomto zápase přechozí domácí neúspěchy, ale v první desetiminutovce neznamenaly očekávanou totální hru na jednu bránu, hostující gólman vyčkával na nějakou závažnou akci podobně jako v naší kase premiérově se nudící Halsbach, který zaskočil za zraněného Buriána, který zaskakoval za zraněného Špinara. K prvnímu pořádnému ohrožení nám stačilo, aby v 9. minutě Skala za vápnem lehce přiťukl Novákovi, který namířil míč dle svých slov naslepo, ale přímo do hostující šibenice. 250. zápas za muže, 50. gól celkem a moc jich asi hezčeji do brány nezapadlo. Za dalších pět minut zaplesalo fanouškovské srdce znovu, tentokrát po důvtipné a pohledné "tiki-taka" kombinaci, na jejímž konci byla Štěpánova přihrávka na zcela osamoceného Skalu, který už měl snadnou úlohu. Předchozí asistencí se na 4 přesné přihrávky přiblížil k metě 50, tímto gólem pro změnu na 5 zásahů k proniknutí do TOP30, která začíná na 42 gólech. V dalších šancích zblízka přestřelil Vít, kterému na dlouhou nohu odskočil křížný pas aktivního Štěpána, Novákovu hlavu pod břevno vyrazil výborně gólman, v další pozici ve vápně ho zblokovali obránci, Sokol svým dynamitem zamířil přesně do gólmana. Náš nový, tuto sezónu již čtvrtý brankář, se jen zapojoval do rozehrávky a snad aby se zahřál, nechal jednou naše obránce, aby místo něj odvraceli míč na roh. Jediný nadějný brejk hostů zbrzdil ofsajd, do kterého tři protivníky zkušeně vmanévroval poslední Černohorský. Ve 37. minutě našel Vít centrem hlavu osamoceného D. Štancla, a tahle spolupráce znamenala naše vedení 3:0 a pohromu pro na lavičce se slunícího Bureše, který v tu chvíli zůstal na ocet jako Jarda Jágr v sezóně 2005/2006. Náš kapitán totiž 6. letošním gólem zaokrouhlil svoji bilanci na 10 a rozeného hroťáka dorovnal v týmové tabulce střelců. A centrující Vít mu pro změnu 10.bodem (1+9) odskočil v produktivitě. Ne že by Bureše něco z toho v daný moment trápilo. Nepovedené zakončení uvnitř vápna možná trápilo Sokola, který měl jako poslední příležitost navýšit naše poločasové vedení.

Z kabiny se nám podařilo vrátit bez Štěpána, s Ropkem a mnohem větší nebezpečností než v úvodu zápasu. D. Štancl mířil střílenou přihrávku (podle dilematu střílet-přihrávat) vedle, Novák s Ropkem se při ložené hlavičce na malém vápně vzájemně ubránili a Sokol ještě jednou zkusil navázat na střelecký úspěch z minulého týdne, ale bohužel přes obránce napálil nohy gólmana. Nedá se říct, že by patero střídání oslabilo naši defenzivu jako takovou, spíš jen naši defenzivní morálku. Halsbach při první hostující vlaštovce zvládl včas vyběhnout proti míči za obranu, další vlaštovku jim špatnou rozehrávkou nabídl bez větších následků sám. V pokračující ostudné pasáži střídající Lněnička a J. Štancl růžky vystrkujícího soupeře svými střelami po "brejcích" nevytrestali a ten si tak nadále užíval ofenzivní volnosti. Tvrdou střelu zblízka po propadlém balónu reflexivně vyrazil Halsbach, který měl potřebné gólmanské štěstí jak při umístění této rány do jeho prostoru, tak při ještě loženější dorážce úplně mimo. Naše laxní snažení jsme nakonec dotáhli až do soupeřovy penalty. Hosté ale neproměnili nejen výhodu, kterou před jejím nařízením měli, ale ani penaltu samotnou, Halsbach ji ze středu brány očima vytlačil do pravé tyče. Více už se o svou nulu, které dosáhl jako náš třetí gólman v této sezóně strachovat nemusel. Vraťme se ještě k Burešovi, který nejprve selhal hlavou v Lukakově stylu po Ondráčkově centru. Kdyby prý tušil, jak je na tom střelecká tabulka, udělal by to lépe. A co teprve kdyby tušil, že za ním tiše stojí J. Kopecký, který mu nezakřičením dopřává gól na úkor svého. Nakonec se nám podařilo alespoň jednou potěšit diváky i trefou k hospodě, a byla znovu výstavní, on totiž Nádvorník výrazně preferuje kvalitu před kvantitou. Svoji ranou zpoza vápna nedal gólmanovi šanci, připsal tím 10. bod nahrávajícímu Burešovi a zpečetil naši výhru 4:0 - paradoxně jsme větším rozdílem porazili pouze Dolní Újezd, před nímž budeme příští týden v Rohozné hájit třetí místo.