Morašice vs Heřmanův Městec B

V prvním kole 7. ligy jsme přivítali na domácím hřišti dalšího nováčka soutěže Heřmanův Městec „B“. Ve snaze zachovat naše ofenzivní nebezpečí, vyřešil trenér absenci dvou hráčů základní sestavy nasazením svým a stažením Huryty na křídlo, zato hosté v kádru měli hned několik hráčů, kteří loňský rok hráli o dvě soutěže výš v heřmaňáckém áčku. Kombinace těchto faktorů bohužel rychle resultovala v roh, který skončil po zahraném signálu na vápně na kopačce hostujícího kapitána, jehož na první pohled ne úplně dobrou střelu smolně tečoval Huryta do vlastní sítě. Vyrovnání naštěstí přišlo záhy, když i náš první roh zakroutil Válek tak dobře, že hostující brankář míč vyrazil už za brankovou čarou a začínalo se opět od nuly. Alespoň výsledkově. Herně se naprostou většinu času hrálo na naší polovině, neboť nam dělala značné problémy jak naše rozehra, resp. při ní chybějící odvaha a kvalita, tak především rychlá rotace hráčů soupeře. Stále jsme si nevěděli rady s rohy protivníka, protože minimálně u prvních čtyř jsme pustili soupeře až do zakončení, ale kromě toho prvního naštěstí žádný z nich už v síti neskončil. Svoji porci smůly si během pěti minut vybral dvakrát Rusnák. Nejprve předvedl parádní zákrok při samostatném nájezdu soupeře po našem špatném odkopu, ale bohužel se míč odrazil od jeho plecka přímo do hrudi útočníka, který poté pohodlně uklízel do sítě. Podruhé se marně natahoval po střele zpoza vápna, která sice skončila na tyči, ale následně se odrazila od jeho hlavy do brány. Pomoci spoluhráčů by se náš gólman mohl dožadovat marně, ale aspoň on si vylepšil svůj kádrový profil, když zastavil další šance soupeře, chodící zejména z naší pravé strany. Jmenovat můžeme vyraženou střelu k pravé tyči i následně chycenou ofsajdovou dorážku, jeden samostatný nájezd, tentokrát úspěšně chycený, nebo včasný výběh proti útočníkovi, který loboval do boční sítě. V závěrečných minutách si soupeř vytvořil minimálně další tři velké šance a mohli jsme být rádi, že z nich proměnil pouze jednu, když po centru z pravé strany V. Štancl nezachytil náběh útočníka na přední, který osamocený nekompromisně zavěsil pod břevno. A protože v další ložené šanci nahrávka před prázdnou bránu směřovala na paty nabíhajícího útočníka, při odchodu do kabin tak svítilo na tabuli skóre „pouze“ 1:4. Sice byly tři góly trochu smolné, ale hosté jimi jen doháněli svoje xG z neproměněných vyložených šancí, my jsme si připsali pouze propagační střelu Sokola.

Brzy po příchodu z kabin dostali hosté možnost volného přímého kopu z hranice vápna, ale dopředu nahlas avizovaný centr skončil na spojnici. Ať už to bylo zahozením našeho strachu, nebo polevením v soupeřově napadání, začali jsme si užívat více času s míčem na kopačkách a občasnou se nebojácnou a fotbalovou kombinací dostávali na soupeřovu polovinu, leč k výraznému ohrožení branky to nevedlo, neboť centry končily za bránou, nebo nacházely hlavy obránců, a dvě Nádvorníkovy střely zpoza vápna byly zblokované. Největší rozruch ve vápně vyvolal další Válkův roh, ale ten hosté s obtížemi dokázali odvrátit. Na druhé straně dvakrát zahrozil kapitán „Heřmaňáku“, když se mu otevřel prostor na pravé straně, ale v prvním případě svůj postup příliš zpomalil a dálnici mu včas uzavřel V. Štancl, podruhé si navedením míče do středu tak dlouho hledal lepší pozici, až trefil přesně Rusnákův prostor. V síti ani neskončil kroucený roh do brány, který z čáry vyhlavičkoval D. Štancl a na další lehce tečovaný centr nestihl nabíhající útočník zareagovat tak, aby míč uklidil hlavou do sítě. S blížícím se koncem a ubývajícími silami (u některých vyřčeno nahlas) opět přibývalo nepřesností v naší rozehře, ale skóre již zůstalo nezměněno. Na úvod ostrá zkouška, a že jich nebude málo. Nezbývá, než se z toho neposrat a zlepšený výkon z druhého poločasu převést už do úvodních minut v Pardubičkách.